Žlučník je dutý (jin) párový orgán jater. Jeho onemocnění či podráždění signalizuje často i problémy jater. Zánět žlučníku ohrožuje slinivku břišní. Nejčastějšími problémy žlučníku jsou kameny "bahno" a zánět. Nejčastější příčinou obtíží je obliba těžkých a smažených jídel, jejich nevhodné kombinace a nervové vypětí. Samozřejmě napomáhají i rodové dispozice. Žlučníkové problémy bychom neměli nechávat bez povšimnutí, neboť nejen nepříjemně obtěžují, ale také způsobují špatné trávení a tím chátrání celého organismu. Zánět žlučníku může také vážně ohrozit slinivku břišní. V případě, že se vytvoří kameny, které obsadí vývod do dvanácterníku, vznikají žlučníkové koliky, a potom není jiné řešení než kameny odstranit. Samotná operace může nést svá rizika jako je nebezpečí sepse, trombózy a zatížení organismu narkózou.

Operační řez také kazí pohled na naše bříško. Lépe je těmto stavům předcházet .

V případě ne akutních obtíží, které ještě nevyžadují chirurgický zásah doporučujeme přírodní léčbu žlučníku zahrnující 4 kroky:

1) mírná žlučníková dieta + před jídlem a po jídle pití hořkých žlučníkových čajů (nejlépe Eugastrin)
2) 20 denní kúra přípravku Rabanon
3) užívání bylinného přípravku Regalen
4) reflexní terapie (masáž zóny žlučníku na plosce pravé nohy - vyhledat bolestivý bod a jemně masírovat) Za 4 - 6 týdnů můžete být fit.

Až se zbavíte potíží, vyvarujte se těžkých jídel, především pokud jste tzv. vynervovaní, předráždění a rozčilení. Pokud si dopřejete smažená, těžká jídla, doporučujeme zapít pivem nebo Eugastrinem případě k jídlu vzít enzymy (Bromelin), které usnadňují trávení.

Kosatec německý kořen - obsahuje hlavně silice, škrob, sliz a flavonový glykosid. Účinkuje slabě žlučopudně, má mírné diuretické a expectorační účinky.

Bazalka pravá - obsahuje zejména silice a třísloviny. Užívá se hlavně jako bronchospasmolytikum, má protizánětlivý a antiseptický účinek. Stimuluje též nadledvinky k lepší činnosti.

Smil písečný - obsahuje zejména hořčiny, třísloviny, ftalidy, deriváty kumarinů, glykosidy naringeninu, kempferolu a apigeninu. Hlavní oblastí uplatnění je zánět žlučníku a chronické záněty žlučových cest.

Benedikt - obsahuje silici, hořčiny, sliz, hořčík, vápník, vitamín B1, kyselinu nikotinovou. Ovlivňuje vylučování žaludeční šťávy, žlučníkových kyselin. Jeho antibiotické vlastnosti ničí choroboplodné zárodky.

Čekanka obecná - obsahuje glykosidické hořčiny, kumarinový glykosid. Má žlučopudný účinek, působí na játra a slezinu, působí močopudně. Má sedativní účinek a hlavně kořen antidiabetický.

Popenec břečťan - obsahuje třísloviny, draselné soli a silice, cholin, saponin a pryskyřice.Zlepšuje jaterní činnost detoxikačně. Působí močopudně a při zánětech močových cest.

Řeřišnice - obsahuje horčičný olej a hořčinu a množství vitamínu C. Působí na močové cesty při močových kamenech. Mochna - obsahuje katechinové třísloviny, cholin, organické kyseliny. Má účinky protizánětlivé, spasmolytické, jako cholagogum, působí analgeticky a antiartriticky.

Oman pravý - obsahuje silici a azuleny. Normalizuje trávicí činnost, působí spasmolyticky. Dobré antihelmenticum, také jako kardiosedativum. Má diuretický účinek. Používá se jako pomocný lék při cukrovce.

Řepík lékařský - obsahuje třísloviny, hořčiny, minerální soli, PP faktor, kyselinu askorbovou. Silice s hořčinou stimulují činnost žlučníku. Používá se při žaludečních a jaterních chorobách a při onemocnění močového měchýře.

Tyto byliny tvoří základ pro CHOLAGAN jehož cílem je pomoci při:
- zažívacích obtížích, hlavně žlučníkových
- detoxikaci organismu, protože snižuje kyselinu močovou
- artritických obtížích
- křečích- působí spasmolyticky
- léčbě osteoporózy
- zánětech močových a zažívacích sliznic

Pod názvem pampeliška ji zná snad každé dítě. Odborné jméno Taraxacum officiale Weber má perský původ. Roste jako nepříjemný a úporný plevel na trávnících, vyhýbá se většinou vlhkým loukám. Ale zlatý koberec zářících květů nás uklidňuje a obšťastňuje. Vytrvalá bylina dorůstá podle podmínek 5 - 40 cm, silný kořen s oddenkem proniká hluboko do půdy. Z přízemní růžice ostře vykrajovaných listů vyrůstají duté stvoly, které nesou zářivě žluté květy, složené z více než dvou set jazykovitých kvítků.

Po odkvětu se vytvoří bílé ochmýřené nažky, které milují děti a foukáním do sněhobílých hvězdiček podporují množení byliny. Celou rostlinu prostupují mléčnice, při poranění roní mléčnou, hořkou a lepkavou šťávu - latex. Rostlinka je vzdálenou příbuznou salátů locika. "Ženy mají obyčej mýti se pampeliškovou vodou domnívaje se, že tehdy jasné a hladké tváře dostanou, trudovatost, uhry zaženou." Již staří Arabové ji uznávali jako bylinu na čištění krve, proto se používala i na pěstování krásy. Rostlina obsahuje velmi mnoho účinných a léčivých látek. Vitamín C, vitamíny skupiny B, hodně karotenu, jehož množství je srovnatelné s mrkví a vitamín D. Dále se v ní skrývá inulín, zvláště v kořenech. Je bohatá na hořčinu taraxacin, cholin, silice s fytoncindním účinkem, fytosteroly, saponiny, třísloviny a různé minerální látky.

Pro velký obsah léčivých substancí se zařazuje mezi vysoce účinné léčivky. Má vliv na dýchací cesty, rozpouští hleny, ale hlavně léčí choroby žlučníku, jater a sleziny, doporučuje se i při léčbě dny a revmatismu. Lidové léčitelství radí při chronickém zánětu jater, ale i při cukrovce, denně dobře rozžvýkat deset omytých stonků. Zprvu chutnají hořce svíravě, ale potom si na chuť zvykneme. Účinky dostatečně vynahradí poněkud nepříjemnou chuť. Smetanka dělá jarní úklid v organismu.

Podporuje látkovou výměnu, vylučování žluče i moči, zvláště kořeny obsahují množství inulínu. Snižuje krevní tlak a působí proti husté krvi. Kořeny se dobývají ze země na jaře nebo na podzim. Důkladně je očistíme, nakrájíme na menší kousky a sušíme tak, aby nezplesnivěly. Sušenou drogu používáme na čajové odvary, polévkovou lžíci kořene zalijeme půl litrem vody, krátce povaříme a necháme odstát. Pijeme po doušcích během dne. Listy se sbírají na jaře před kvetením. V Německu a ve Francii pampeliška patří k oblíbeným salátovým rostlinám. Listy se bělí, aby získaly křehkost. Můžeme si pomoci tak, že vybrané silné trsy zakryjeme květináčem nebo bedničkou a během dvou, tří dnů sklízíme světlé, jemné a šťavnaté lístky.

Ty potom využijeme k přípravě chutného a zdravého salátu: Půl kila nejlépe vybělených pampeliškových listů důkladně omyjeme pod tekoucí vodou. Rozkrájíme nebo roztrháme na kousky a přelijeme smetanovou zálivkou. Tu připravíme ze šálku kysané smetany, pepře, soli a lžíce olivového oleje. Pokapeme citrónovou šťávou a necháme proležet. Nejchutnější je dobře vychlazený. Nakrájené syrové listy chutnají s vařeným bramborem a vejci naměkko. Bylina se řadí mezi medonosné rostliny. A když chutná včelkám, můžeme si med nebo sirup vyrobit také. Do jednoho litru vody nasypeme asi 400 květů (dvě plné dvojhrstě) a pomalu zahříváme až k varu. Necháme vzkypět a přes noc vyluhujeme.

Druhý den scedíme, květy rukou vymačkáme. Do vzniklé tekutiny nasypeme 1kg přírodního cukru a citrón nakrájený na plátky i s kůrou. Hrnec mírně zahříváme, ale nevaříme. V průběhu odpařování necháme asi dvakrát vychladnout, abychom zajistili správnou konzistenci medu. Nesmí být moc hustý, protože později krystalizuje, ani řídký, aby pak nekvasil. Používá se místo medu, na pečivo s máslem, můžeme jím sladit. Z uvedeného vyplývá, že zlatohlavá pampeliška se jako velmi cenná bylina stává pravým klenotem v lidovém léčitelství. Lidé ji však moc neuznávají a ke své škodě považují jen za dotěrný plevel. Přitom svoji krásou dokáže povzbudit duši a léčivým obsahem tělo.