Pomůžeme mu Gastranem a Neuranem. Bolest žaludku je často projevem psychosomatického onemocnění, kdy můžeme říci, že psychické potíže se somatizují, tedy projevují se na těle. V tomto případě v oblasti žaludku. Potíže jsou často popisovány slovy: Mám v žaludku balvan, svírá mě to jako svěrák. Když jde pacient k lékaři, on provede vyšetření, sondou si prohlédne stěnu žaludku a řekne- je to v pořádku, jen vidím sliznici, která je trochu zarudlá, jakoby podrážděná. Nemusím zde popisovat příčiny psychosomatických bolestí žaludku, protože ty každý zná.

Že, pane podnikateli, který nemáš čas na pravidelné jídlo a který to jídlo někde v kantýně do sebe rychle nasoukáš? Po jídle si na poradě zapálíš, ospalost potlačíš kafíčkem a tradá, pokračuje se dál. Bylinný přípravek Gastran je složen z extraktů bylin, které komplexně pomáhají hlavně při zažívacích obtížích, zvláště žaludečních. Aktivuje vlastní ochranné síly a svým protizánětlivým působením zklidňuje drobné záněty žaludeční sliznice, je tedy velmi vhodný jako prevence při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku. Též zklidňuje křečové stavy v břiše, má tedy spazmolytický účinek, napomáhá při nadýmání, při špatném trávení a působí povšechně protikřečově. K lokálním protizánětlivým a protikřečovým účinkům patří též zklidňující psychický vliv bylin obsažených v extraktu. Ovlivnění psychiky má též vliv na snižování překyselení žaludku a dvanácterníku a zklidnění zažívacích obtíží. Vhodnou kombinací bylin a šetrnou originální přípravou a systémovým použitím má celkově roborující vliv na celou oblast trávení a zklidnění psychiky.

Tento vliv je způsoben hypericinem z třezalky, který má blahodárný vliv na psychickou tenzi a předchází depresím či neurózám. Vzhledem k účinkům spazmolytickým a protizánětlivým má dobrý vliv i na příbuzné střevní obtíže a chronické problémy ledvinných a horních dýchacích cest. Svým vlivem analgetickým zklidňuje akutní stavy při fyzických i psychických traumatech. Roztok je poněkud hořký, protože je to čistý extrakt z bylin, a je doporučováno, aby se hojně zapíjel. Každý si jeho chuť upraví podle svých potřeb. Dávkování si určí sám také podle svých potřeb. Jednu kávovou lžičku - a jestli se účinek nedostaví může dávku opakovat. Za den až 5 - 7 kávových lžiček. Když je příčinou bolestí žaludku ztuhlá páteř, a vůbec „celý člověk “, jak tomu obvykle bývá u výše popsaného podnikatele, pak je možno přidat podobný bylinný extrakt s názvem Neuran, ten celkové napětí povolí a umožní vyniknout účinku Gastranu. Jako medium při výrobě byl použit slabý alkoholový roztok (nutný výrobní postup), což je důvod, proč na obalu výrobku je povinné legislativní omezení, že výrobek není určen pro děti. Jeho užívání musí také zvážit řidiči během jízdy. Je to nesmírná škoda, protože tento výrobek potřebují také děti. Uvedený alkoholový obsah je velmi malý a když se jedna kávová lžička roztoku dá do sklenice vody, pak se koncentrace alkoholu ještě více sníží. Je pak na rodičích dítěte, jestli se sami rozhodnou výrobek pro své dítě použít nebo ne.

Článek pojednává o způsobech duševní spolupráce s naším zažíváním a o okolnostech, které mají konzumaci jídla provázet. Mnoho lidí trpí různými poruchami zažívání a jídlo se tak vyřazuje z tzv. radostí života. Jak se k původnímu stavu vrátit? Začněme od myšlení. Od kdy např. jídlo hltáme bezmyšlenkovitě mezi různými úkony v zaměstnání? Za jakých podmínek jsme jedli? Zkusme nastolit ideální situaci kolem jídla: půlhodina pohodlí, ticho nebo klidná hudba, stav blízký meditaci, těšení se na vybraný pokrm. Poté konkrétní jídlo vnímáme všemi smysly: barevnou skladbu, vůni, posléze chuť a měkkost jídla, dokreslovaná tichým provozem domácnosti nebo hudby či nezávazným hovorem.

Avšak ještě než začneme jíst, probíhá ve vteřině informační výměna s hmotou na talíři: Co to je? Bude mi to chutnat? Vyhovuje to mé momentální potřebě a chuti? Je to připraveno v pohodě s láskou nebo ve chvatu a s pocitem nutnosti? Teprve když vnitřně souhlasíte s nabídkou na talíři, začínáme jíst. Jíst bychom měli v pomalém tempu a s důkladným prožvýkáním a prosliněním. Každá součást trávicího systému má své úkoly a potřebuje na ně klid a čas a také "psychologickou" přípravu. Tak tedy žvýkáním způsobujeme nejen rozmělnění potravy, ale zuby vnášíme do jídla energii, která následně pomůže dalšímu trávení. Sliny obsahují enzym ptyalin, který štěpí např. složené cukry z obilovin na jednodušší formu už v ústech. Při jídle a při spánku je tzv. energetický systém člověka otevřený a vědomí s podvědomím propojeno. Informace z televize, rádia nebo četby by mohly vstupovat do našeho podvědomí v podobě programace. Duchovní lidé o tom vědí, a proto se např. v klášterech u jídla mlčí. Nikdo tak neprogramuje jídlo či podvědomí jinému člověku.

V Tibetu naopak mnichům čtou při jídle 108 vesmírných zákonů a pravidla toho kterého řádu, aby se jedincům dostatečně vštípila do paměti. V případě domácího či závodního stravování dbejme alespoň na to, abychom svou porci oběda snědli v přítomnosti osoby, která je nám příjemná, neruší náš klid a soustředění na jídlo nebo alespoň konverzuje nezávazně a není třeba jí na nějaké dotazy odpovídat. Ideálně bychom mohli soustředěným pojídáním vlastně přejít do meditace. Nebo pokud nedokážeme zcela uklidnit svou mysl, zaměstnejme ji tedy pozitivními afirmacemi (prohlášeními). Např. To jídlo mi velmi chutná. Přináší mi mnoho důležitých látek… Zužitkuji z něho velmi mnoho potřebného. S láskou ho někdo pro mě připravil. Děkuji za to všechno. Po jídle si dopřejme klidnou chvilku a po návratu do práce se věnujme klidným činnostem. Některé národy umějí tzv. siestu, tedy čas jídla a několik hodin po něm, náležitě využít. Vzpomeňme na jižní obyvatele, např. na Italy a Francouze, kteří si poledním jídlem a případně krátkým spánkem pracovní den šikovně rozdělí a jsou schopni potom do večera pracovat ve svěžím tempu. Zdravá výživa je zcela samostatná kapitola, ale stejně důležité je jídlo sníst s chutí a dobrou náladou. Dobré zažívání pro všechny časy přeje PhDr. Pavla Šáchová.