Během prvních týdnů po oplodnění si ženy obvykle ani neuvědomují ty obrovské změny, které se v jejich tělech odehrávají. V tomto článku vás chci seznámit s prvními příznaky těhotenství a jak ty nepříjemné zmírnit. Jak probíhá oplodnění? Po pohlavním aktu se spermie velmi rychlým tempem dostává do vejcovodů. Její trasa sice měří pouze pár centimetrů, ale z pohledu drobounké spermie je to obrovská vzdálenost.

Spermie si zachovává životnost maximálně 48 hodin, ženské vajíčko je schopno oplození asi 12 až 24 hodin po ovulaci. Tak tedy nejrychlejší mužská spermie oplodní vajíčko, které dále putuje směrem do děložní dutiny. Tam se uhnízdí v předem připravené sliznici. Po zahnízdění vajíčka pokračuje intenzivní tvorba progesteronu, který udržuje výživu děložní sliznice. Pravidelný menstruační cyklus se následně přerušuje – což bývá (až na výjimky) prvotním signálem počátku nové éry – těhotenství. Citlivost prsou a jejich růst: Tyto příznaky se obzvlášť u prvorodiček objevují velmi brzy. Díky působení zvýšených koncentrací hormonů dochází ke zvětšení mléčné žlázy a současnému stupňování citlivost a napětí prsů. Také se na prsou zviditelní žily a mírně ztmavnou bradavky. Časté močení: Téměř všechny ženy pozorují na počátku gravidity zvýšené nutkání na močení. Ranní nevolnosti: Asi čtyřicet procent budoucích maminek trpí nevolnostmi.

Tyto příznaky se mohou objevit v důsledku stoupajících hladin těhotenských hormonů. Stavy mdloby, nutkání na zvracení se neobjevují pouze ráno, ale během celého dne. Tyto potíže obvykle netrvají déle než do 16. týdne těhotenství, ale jsou i ženy, které trápí až do porodu. Rady na odstranění nevolnosti: * konzumace menšího množství potravy * řádný pitný režim * při nevolnosti se doporučuje kousání kandovaného kořene zázvoru * aromatizace vzduchu éterickým olejem z citrónu, grapefruitu či máty (Nesmím zapomenout zdůraznit, že při výběru éterických silic je nutné dávat pozor na kvalitu.

Na etiketě lahvičky musí být vždy uvedeno, že je olej 100% přírodní. Pokud tam není uvedeno nic nebo například z devadesáti procent přírodní, nikdy nekupujeme, zbylých deset procent je totiž syntetických, tedy dráždivých a velmi škodlivých na organismus.) Únava a spavost: Neznám ženu, která by na počátku svého těhotenství nepociťovala nepřekonatelnou únavu. Je to zcela normální stav. Rada: Lehněte si a odpočívejte dle potřeby. Pokud se u vás projevil některý z těchto příznaků je dobré si provést těhotenský test. Pečlivě si však prostudujte návod na použití. Těhotenství je velmi zvláštním obdobím pro oba partnery. Je to zároveň doba, kdy by na sebe i své dítě měla být každá nastávající maminka velmi opatrná. Proto je důležité, aby byla žena dobře informovaná a předem připravená.

Budoucí maminka ovlivňuje zdraví svého dítěte již před početím. Pro optimální vývoj plodu je důležitá správná výživa matky před i během těhotenství, stejně jako její psychické vyladění a pohoda. Budoucí matka by se měla ještě před početím zbavit i drobných zdravotních problémů, které by se mohly v těhotenství zhoršit a přenést se i na dítě. Velmi důležité je vnitřní prostředí organismu ženy (viz. článek Detoxikace pomocí přírodních přípravků). Účinným způsobem jak dosáhnout žádoucího stavu je např. užívání řasy Chlorelly, která má schopnost detoxikovat zažívací trakt a zásobovat tělo důležitými živinami, velmi vhodné je současně užívat přípravek Acidophilus, který osadí střevo přátelskými mikroorganismy - tím je zajištěna dobrá imunita. Stejně důležitý je i pitný režim těhotné - je třeba vypít 2,5 - 3 l tekutin, nejlépe čisté vody, slabých neslazených bylinných čajů, zeleninových a ovocných šťáv.

Co se týče vlastní výživy těhotné ženy, platí obecné zásady zdravé výživy, pouze je v tomto období ještě důležitější je dodržovat. Strava by měla být velmi pestrá s dostatkem bílkovin, vlákniny, čerstvého ovoce a zeleniny. Bílkoviny to ovšem není pouze maso a mléko, velmi vhodné je část potřeby bílkovin uhradit luštěninami, celozrnými obilovinami, semeny a oříšky. Žena by se měla vystříhat nevhodných kombinací potravin (viz. článek Nemoci si způsobujeme sami). Strava těhotné ženy by neměla obsahovat konzervované potraviny, uzeniny, smažené pokrmy, bílé pečivo, cukr, příliš dráždivé a kořeněné pokrmy a samozřejmě alkohol. Abyste si byly jisty, že Vaše děťátko má vše co potřebuje, je vhodné běžnou stravu doplnit kvalitními přírodními výživovými doplňky. Lifepac Junior obsahuje vše potřebné pro vývoj dítěte a je určen nejen dětem, ale současně je doporučován i těhotným a kojícím matkám. Výbornou možností jak doplnit potřebné vitaminy A, C, E a další důležité látky je Klíčkový olej, který snižuje riziko potratu a nedonošení dítěte. Pro doplnění jódu prvku důležitého pro vývoj mozku dítěte můžete do jídla přidávat mořské řasy nebo užívat řasy v tabletách (Kelp). Vápník a hořčík chrání těhotnou ženu před zubním kazem a odvápněním kostí. Současně jsou tyto minerály velmi důležité pro vývoj kostí a zubů plodu. Vápník můžete bezpečně dodávat např. pomocí přípravku Piimax CD Kalkki Boori nebo Osteo Star.

Nepoužívejte šumivé tablety, okyselují a zatěžují organismus, tento neaktivní vápník se usazuje v cévách a způsobuje jejich kornatění. Během těhotenství se několikanásobně zvyšuje potřeba kyseliny listové, jejíž nedostatek souvisí s nedostatkem železa, který způsobuje chudokrevnost a je i příčinou vrozených vad. Nedostatek kyseliny listové se prohlubuje užíváním hormonální antikoncepce před početím, léčbou antibiotiky a stravou chudou na zeleninu. Dobrým řešením je výživové doplňky během těhotenství prostřídat. Řasu Chlorellu je velmi výhodné užívat stále, již před početím v průběhu celého těhotenství a kojení. Mnohé zdravotní problémy dětí jsou zapříčiněny špatnou výživou rodičů před početím dítěte a matky během těhotenství. Uvědomte si, že to co můžete pro své dítě udělat před početím a před narozením, nebudete mít později šanci ničím vynahradit.

Porod je vlastně děj, při němž dochází k vypuzení plodového vejce (plod, placenta, pupečník, plodová voda, plodové obaly) z těla matky. Porod vyvolávají hormonální změny v těle matky i dítěte. Jestliže dojde k porodu před ukončeným 38. týdne těhotenství - jedná se o porod předčasný, porod v termínu je v průběhu 39.-42. týdne těhotenství, porod po ukončení 42. týdne je potermínový. Děťátko putuje při porodu z dutiny děložní do zevního prostředí porodními cestami. Ty jsou měkké a tvrdé. Měkké porodní cesty jsou tvořeny dolní třetinou dělohy, děložním hrdlem, pochvou, zevními rodidly a pánevním dnem. Tvrdé porodní cesty zase kostěnou pánví.

Průběh porodu lze rozdělit na 4 etapy:
* doba porodní – fáze otevírací. Tato fáze začíná pravidelnými děložními stahy (asi po 5 minutách) a končí úplným otevřením porodních cest * doba porodní – fáze vypuzovací.Tato fáze začíná zánikem branky a končí porodem dítěte. * doba porodní – odchod placenty, pupečníku a plodových obalů. * doba poporodní

* První doba porodní – bolesti během otevírání: Je to doba, kdy začínají děložní stahy, aby se děložní hrdlo, které je úplně minimálně otevřené, otevřelo na 7 – 8 centimetrů. Tato fáze však netrvá u všech stejně dlouho a kromě toho závisí i na průběhu porodu. Při přirozeném prvním porodu tato doba může trvat i 24 hodin. Ale jsou i případy, kdy se hrdlo otevřelo za 4 hodiny. Průběhy porodu jsou velmi individuální a liší se od sebe. K první době porodní patří i tvz. přechodné bolesti: Přechodné bolesti představují nejsilnější porodní stahy. Při nich se děléžní hrdlo úplně otevře až na 10 centimetrů. Každé miminko má jinak velkou hlavičku. Některá projde již při 8 – 9 centimetrech. Větší děti potřebují i 12 centimetrů. Stahy pak působí obrovskou silou, aby děťátko opustilo dělohu.

* Druhá doba porodní – cesta dítěte ven: V této fázi se miminko přesunuje z dělohy do pánve. Je to těžká cesta, protože musí v úzké maminčině pánvi, která je obestlána svaly otočit hlavičku o čtvrtku a ohnout se, aby se dostalo ven. V této fází zažívá miminko úzkost a nevědomost, ale cítí tlak jak ho děloha sosunuje a tlačí směrem dolů. K druhé době porodní patří k přechodná fáze, při níž se musí žena překonat, překročit své hranice a zcela se uvolnit a otevřít pro dítě. V této fází je dobré mít u sebe partnera, který rodičku podrží a bude povzbuzovat. Poslední fází druhé doby porodní je vypuzovací fáze. Vypuzovací fáze je vlastně tlačení, při níž je už děložní hrdlo kompletně otevřeno. Při této fázi rodička cítí obrovský silný tlak na konečník a nucení tlačit. Pro představu, tento pocit je mnohokrát silnější než když máme potřebu jit na záchod na velkou stranu.Je to tím, že dětská hlavička tlačí na střeva. Při tlačení děťátko narovná svoji hlavičku, šíjí se opírá o stydkou kost a překonává porodní zatáčku směrem k východu vagíny. Poté se porodí hlavička, ramínko jedno a pak druhé a pak se miminko položí mamince na hrudník a břicho. Pro tu nastane nejkrásnější okamžik v životě, na který nikdy nezapomene. Všechna bolest je naráz pryč. Přestřihne se pupečník a podváže. Naprosto ideální je přiložení novorozence k prsu, protože nyní má největší chuť sát mléko.

* Třetí doba porodní: Po uplynutí nějaké doby se znovu objevují děložní kontrakce, ale již docela slabé, rodičky je již téměř nepociťují. Ty pomáhají k vypuzení placenty a blány. Dále následuje kontrola porodních cest a popřípadné šití.

* Čtvrtá doba porodní: Tato doba porodní je zhruba 2 hodinový interval po porodu placenty, kdy dochází k zavinování dělohy. Rodička leží na porodním sále a porodní asistentka kontroluje krvácení, krevní tlak, puls a teplotu. Většina maminek tuto dobu prospí, aby zmírnily vyčerpanost po náročném porodu.

Ovulace je uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Vajíčka během reprodukční části života, která trvá od první menstruace do klimaktéria, postupně dozrávají a uvolňují se. V první polovině cyklu vaječníkový váček neboli folikul ve zralé fázi vylučuje estrogen do místa, kde zraje vajíčko. Vajíčko doputuje do vejcovodu, kde čeká na kýžené oplodnění zhruba 24 hodin. Ovulace přichází zhruba v polovině menstruačního cyklu. Celý menstruační cyklus má trvání obvykle 28 hodin. Může se ovšem stát, že může trvat delší i kratší dobu. Někdy je to 21 dní, někdy je to až po 35 dnech. Nicméně cyklus by měl být pravidelný. Dozrálé vajíčko, které se s pomocí luteinizačního hormonu (který je nejprve uvolňován do krve a potom do moči) uvolní a může nastat příprava k oplodnění vajíčka.

Prázdný vaječníkový váček se mění ve žluté tělísko, které vylučuje hormon progesteron, který pomáhá udržovat případné těhotenství. Pokud nedojde k oplodnění vajíčka, žluté tělísko zanikne a neoplodněné vajíčko odchází z těla ven s děložní sliznicí jako menstruační krvácení. Po svém uvolnění je vajíčko schopné oplodnění asi 24 hodin. Pokud v tomto období dojde k pohlavnímu styku, může dojít k oplodnění vajíčka zhruba v rozmezí 24 až 72 hodin. Mužské spermie přežívají až 72 hodin po pohlavním styku, takže celkem vzato, vajíčko může být oplodněno v rozmezí až 3 dny před a 1 den po ovulaci. Během každého cyklu plně dozraje a uvolní se jedno vajíčko. Některé cykly mohou být anovulační (žádné vajíčko se neuvolní), někdy naopak se uvolní více. Uvolnění většího množství vajíček a jejich oplodnění může vést k narození dvojvaječných dvojčat. V době ovulace stoupá tělesná teplota. Toho se užívá k určení ovulace pomocí měření bazální teploty. Bazální teplotu lze měřit v pochvě, konečníku nebo v ústech nejlépe ráno po probuzení. Hodnota teploty se mění podle pozice v menstruačním cyklu ženy.

K zjišťování doby ovulace se používají i ovulační testy, například v našem sortimentu můžete najít Ovulační test LH 28 či Ovulační test MiraTes.

Delší období kojení snižuje riziko respiračních infekcí a zvyšuje inteligenci v dospělosti. Dle zveřejněných dvou studií doporučuje Americká lékařská asociace plné alespoň šestiměsíční kojení. Jedna práce byla přednesena na výročním zasedání Pediatric Academic Societies a American Academy of Pediatrics v Baltimoru, druhá publikovaná v The Journal of the American Medical Association. Podle Dr. Caroline J. Chantry z University of California - Davis School of Medicine děti plně krmené mateřským mlékem 6 měsíců měly nižší riziko respirační infekce během prvních dvou let života než dětí takto krmené po dobu 4 měsíců. “Riziko pneumonie bylo pětkrát nižší, riziko infekce středního ucha bylo sníženo dvakrát.” Dr. Chantry srovnávala záznamy 2 277 dětí ve věku mezi 6 a 24 měsíci. Po porovnání ostatních faktorů, jako porodní hmotnost, věk, pohlaví a socioekonomické podmínky a dalších, signifikantní redukce vzniku pneumonie bylo zaznamenána u déle kojených dětí.

Tyto závěry spolu s prokázaným přínosem kojení proti gastrointestiální infekci se přidávají v důkazům o nesmírné užitečnosti a potřebě kojení, a čím déle matka kojí, čím z toho má dítě větší prospěch. Ve studii zveřejněné v JAMA byla analyzována data skupiny 973 mužů a žen a oddělená skupina 2 280 mužů z dánské Kodaně v letech 1959 a 1961. Déle kojení lidé vykazovali vyšší verbální i úplné IQ na Wechslerově inteligenční škále pro dospělé (Wechsler Adult Intelligence Scale). Vědci uvádějí: “Uvedené výsledky prokazují, že delší kojení má dlouhodobý pozitivní vliv na kognitivní i intelektuální vývoj dítěte. Dr. Erik L. Mortensen, PhD, z Copenhagen University Hospital udává, že látky v mateřském mléce, typ chování a rovněž typ kojící metody a další okolní faktory z okolí dítěte přispívají ke vzniku pozitivních asociací, které mají dlouhodobě výrazně pozitivní vliv na psychiku člověka.