Současný životní styl klade značné nároky na naši výkonnost. Přílisná pracovní zaangažovanost, ale i problémy v osobních vztazích vyčerpávají přirozenou obranyschopnost a mohou vést k přetížení organismu. V této souvislosti se často hovoří o stresu. Co to však přesně je? Co je to stres? Slovo stres pochází z angličtiny a znamená zátěž. Používá se pro označení reakce organismu na stresový podnět (stresor). Takovým podnětem jsou nejrůznější situace, a to jak ty nepříjemné, krizové, jako třeba nemoc, úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání nebo rodinné neshody, tak kupodivu i ty, které obvykle považujeme za příjemné, jako je svatba, narození potomka nebo cestování. Co se děje při stresu? Naše tělo je, podobně jako zvířecí, vybaveno obrannými mechanismy pro případ krizových situacích. Stresová reakce má za cíl ochranu organismu. V přírodě při ohrožení života nastupuje automatická reakce boje nebo útěku (záchana života). V lidské společnosti již dnes zpravidla nejde o holý život, ale například o sociální postavení, osobní důstojnost a podobně.

Přesto lidské tělo reaguje na stresory podobně jako zvířata v přírodě na ohrožení života. Aktivuje svaly nutné pro obrannou reakci, začně k nim dopravovat více živin větším množstvím krve. Tím pádem se odkrví vnitřní orgány i kůže. Tělo se maximálně soustředí na možný budoucí boj. Tento stav je pro organismus velmi energeticky náročný. Navíc tělo není schopno obvyklým způsobem zpracovávat živiny. Imunita není v té chvíli pro řídící orgány tak důležitá, proto dochází k jejímu poklesu. Navenek při stresu pozorujeme zčervenání nebo zblednutí, bušení srdce, zrychlený tep, zvýšený tlak, zrychlený dech, pocení, pociťujeme svíravý pocit v odkrvených orgánech, bolest v zádech apod. Kdy je stres nebezpečný? Po zmizení stresového podnětu se tělo postupně vrací do normálního stavu. V menší míře není stres škodlivý, někdy může i stimulovat.

Tělo se s ním vyrovná. Pokud stres trvá déle, případně se často opakuje, má to škodlivé důsledky pro tělo i duši. Může docházet k vzniku psychosomatických onemocnění. Psychická zátěž se projeví nemocemi, které s ní zdánlivě nesouvisí. Například člověk, který často „polyká zlost“ třeba při konfliktech s nadřízeným, začne trpět žaludečními vředy. Nedopřeje-li si někdo odpočinek, neustále se honí a zanedbává své „srdeční záležitosti“, může jeho srdce onemocnět ischemickou chorobou. Pro relativně přesné určení úrovně stresu a stanovení nebezpečné hranice vyvinuli v šedesátých letech minulého století psychologové Holmes a Rahe jednoduchý test. Konkrétním životním situacím přiřadili určitý stupeň závažnosti vyjádřený počtem bodů.

Na prvním místě je smrt partnera 100 bodů, následuje rozvod s 73 body. Sňatek je hodnocen 50 body, přírůstek do rodiny 39 apod. Pokud celkový součet bodů v průběhu dvou let přesáhne 300, je úroveň stresu nebezpečná. Organismus je vyčerpaný a s velkou pravděpodobností hrozí vznik psychosomatického onemocnění. Starejme se o své tělo i duši! Důsledkům stresu se lze bránit péčí o duševní a tělesné zdraví, dodržováním zásad zdravého životního stylu. V rámci psychohygieny mají velký význam relaxační techniky, například jóga, meditace, dechová cvičení či masáže. Důležité je vyhýbat se stresorům, které nejsou nutné – v pracovní sféře je důležité dobře plánovat, zdravě riskovat, umět říci NE, v soukromí udržovat kvalitní sociální vazby, úzké vztahy s rodinou a přáteli. Stejně tak je důležité starat se o své tělo. Omezit konzumaci alkoholu, kouření, pravidelně odpočívat. Důležitá je vyvážená strava s potřebným množstvím živin.

Stres je takovým strašákem dnešní uspěchané doby. Trpí jím většina populace. Naše organismy jsou přizpůsobené na vypořádání se s krátkodobým stresem. Ale pokud tyto situace trvají delší dobu nebo jsou velmi intenzivní, ohrožuje to naše zdraví a organismus začne rychleji chřadnou a stárnout. Jak působí stres na náš organismus? Stres nutí náš endokrinní systém vypouštět vysoké množství hormonů, které následně oslabují celou naši imunitu. Dále poškozují srdce a cévy, zvyšují citlivost na vnější vlivy. Díky dlouhodobému stresu můžeme zatížit i naši mysl. Člověk pak začíná reagovat podrážděně, úzkostlivě, depresivně, nesoustředěně. Může rovněž trpět nespavostí, migrénami, chronickými bolestmi, celkovou slabostí a vyčerpáním. Jak si pomoci? Příroda má lék na všechno: Eleuterokok Eleuterokok je blízký příbuzná slavného ženšenu. Má však mnohem intenzivnější účinky, organismus celkově posiluje, chrání před negativními účinky stresu, zklidňuje, je rovněž výbornou prevencí i podpůrnou léčbou rakoviny. Nejvhodnější forma užívání je v tinktuře. Na trhu jsou k dostání s přídavkem betaglukanu. To je látka získávaná z hlívy ústřičné, která rovněž silně posiluje imunitu a chrání před rakovinou. Kombinace eleuterokoku s betaglukanem je úplně ideální. Levandule Éterický olej z levandule je zvlášť vhodný pro chvíle uvolnění, relaxace.

Používáme buď do koupele, k masážím či do aromalampy. Musím zdůraznit, že je důležitá kvalita této silice.Na etiketě lahvičky musí být uvedeno, že je 100% přírodní. Pokud tam není nic nebo například 96% přírodní, nikdy nekupujeme, zbylé 4 % jsou chemické, tedy dráždivé a rozhodně ne léčivé. Aroma koupel si připravíme tak, že 4 - 5 kapek levandulového oleje zamícháme s 3 lžícemi panenského rostlinného oleje (mandlový, sezamový, lněný, olivový) nebo medu, mléka, smetany či mořské soli a nalijeme do vody ve vaně. Ke koupelím nikdy nepoužíváme neředěnou silici, protože se nerozpouští, ale plave na hladině. Mohla by se dostat do očí, úst, genitálií a podráždit. Masážní olej si vyrobíme tak, že 4 kapky éterického oleje zředíme s 2 lžícemi kvalitního rostlinného oleje a můžeme masírovat. Levandulový éterický olej můžeme používat na kůži i neředěný. Ošetříme s ním například různá poranění, štípance či jiné kožní neduhy. Při silném stresu a úzkosti můžeme pro rychlé uvolnění vdechovat vůni přímo z lahvičky.

Pro celkové uvolnění je dobrá tato čajová směs: 1 díl kořene kozlíku (tato droga má divnou vůni, ale v čaji už cítit nejde) 2 díly meduňky 1 díl máty 1 díl chmelu 1 díl hlohu Všechny tyto přísady smícháme dohromady. Čaj si připravíme tak, že 1 lžící směsi přelijeme 1 litrem vroucí vody a necháme 15 minut louhovat. Pak přecedíme, nalijeme do termosky a popíjíme po doušcích během dne. Tento čaj silně uklidňuje, proto není vhodný pro řidiče. Tato směs je vhodná i pro zklidnění před spaním.

Bachovy esence: Tyto květové esence jsou úžasným pomocníkem proti všem psychickým problémům. Při jejich výběru je dobré se poradit s člověkem, který se jimi zabývá či si prostudovat o nich literaturu. Relaxace: Je vědecky prokázáno, že pravidelné relaxace pomáhají zklidňovat tělo i mysl a tedy působí i proti stresu. Vědomé uvolňování je nutné cvičit. Pomůže například cd s uvolňující hudbou a mluveným textem. Relaxaci bychom si měli dopřávat 2 x až 3 x týdně na půl hodiny. Výbornou relaxací můžou být i koníčky. Například práce na zahradě, čtení oblíbené knihy, luštění křížovek, pletení či jiná kreativní činnost velmi účinně pomáhají od stresu. Pohyb a cvičení: Každá pohybová aktivita je pro celý organismus a tedy i mysl naprosto úžasná. Zvyšuje totiž hladinu endorfinů, mozkových chemických látek, které zlepšují náladu a pomáhají překonávat stres a úzkosti. Doporučovaná dávka pohybu je denně 20 minut například rychlé chůze, jízdy na kole. A dvakrát týdně 1 hodinu protahujícího cvičení jako je například jóga, power jóga, pillates, kalanetika, aerobic či plavání.

Děláte si starosti? Doktor Charles Mayo tvrdí: "Starosti mají negativní vliv na krevní oběh a celý nervový systém. Nikdy jsem nepoznal nikoho, kdo by zemřel z přepracovanosti, ale znám mnoho těch, jejichž příčinou smrti byla nejistota." Psychologové jsou toho názoru, že 40% našich obav se nikdy nenaplní a 30% našich starostí má vztah k událostem minulým. Zbývá 22%, z toho 12% se týká neopodstatněných zdravotních problémů a 10% se vztahuje k rozmanitým denním trápením, která jsou absolutně zbytečná. Jinak řečeno, ti, kteří se za-bývají problematikou starostí zjistili, že v 92% času se sužujeme zcela bezdůvodně. Netrapme se zbytečně! Raději využijme své energie v produktivním smyslu. Nejsme-li spokojeni, netrapme se, ale něco s tím udělejme. Prostě se méně strachovat a více jednat, protože starosti stejně jako houpací křeslo, nás nikam nedovedou.