Ztráty sluchu je možné dosáhnout při opakované expozici hluků kolem 100 decibelů. Hluk je takový zvuk, který vyvolává nepříznivý nebo rušivý vjem nebo má škodlivý účinek. Podle odhadů je nepříznivým účinkům hluku v Evropě vystaveno 30 miliónů lidí. Předpokládá se, že ve světě je nepříznivým účinkům hluku s následkem ztráty sluchu vystaveno deset procent populace. "Nejvíce hluk poškozuje vláskové buňky v uchu. Při překročení 120 decibelů tyto buňky zanikají. Ztráty sluchu je možné dosáhnout při opakované expozici hluků kolem 100 decibelů, které se vyskytují např. na diskotékách," vysvětluje Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR (AV). Nebezpečný je podle jiného výzkumu hluk, kterému jsou vystaveni novorozenci v inkubátorech.

Podle odborníků u nich může poměrně krátké působení hluku vést k trvalým změnám sluchu. K mimosluchovým účinkům hluku patří obtěžování, rozmrzelost, únava, nesoustředěnost, pokles pracovního výkonu a nálady, poruchy spánku a zvýšení hladiny stresových hormonů. Závažnějšími projevy jsou onemocnění kardiovaskulárního systému či vysoký tlak. Podle studie z roku 2006 v okolí letišť jednoznačně vyšší počet obyvatel trpí infarktem myokardu a ischemickou chorobou srdeční. Nejvíce lidi obtěžuje hluk z automobilů Podle studie subjektivního vnímání hluku 8500 obyvatel z osmi evropských měst Evropany nejvíce obtěžuje automobilová doprava, následuje hluk z okolních domácností, letecký provoz, hluk pracovního prostředí a železniční dopravy. Podle české studie je hlukem obtěžována skoro polovina lidí z deseti největších měst ČR. Poškození sluchu lze předcházet zkrácením pobytu v hlučném prostředí na minimum, snížením intenzity zvuku osobních přehrávačů a chrániči sluchu. Léčit lze ztrátu sluchu částečně léky, velmi účinný je podle Syky kochleární implantát, který na světě využívá 100 000 lidí, v Česku přes 300 lidí. Na světě ho podle Syky vyrábějí jen tři firmy.