Je mnoho cest vedoucích k cíli. Jedna má spousty překrásných květin po obou stranách, jiná jen pár květů a další nemá žádné. Sledují-li tři hledající svou cestu, každý jinou, podle potřeb a zálib své duše, všichni tři nakonec dosáhnou cíle, každý z nich však se zcela odlišnými zážitky z putování. Každý prožitek je krůčkem k poznání. Každý zážitek posílí vaši sebedůvěru. Každý zážitek povzbuzuje a dodává energii k dalšímu pochodu a přináší nesmírnou blaženost. Během zážitku můžete ve svém nitru přímo pocítit přítomnost neviditelného průvodce, který vás vede k cíli. Než dosáhnete ovoce, které nazýváte Cílem, můžete ochutnat mnoho nejrůznějších plodů. Ale teprve když okusíte ovoce, jež je vaším cílem, dostane se vám plného uspokojení. Někteří hledající cítí, že netouží po jiném ovoci, než po plodu realizace Boha, a duchovní prožitky jako takové pro ně nejsou nezbytné.

Dokážete-li běžet velmi rychle, nepotřebujete tisíce zážitků, než dosáhnete Boha. Vaše stále širší vědomí, vrůstající do Boha, je samo o sobě mocným prožitkem. Dostane-li se vám vnitřního zážitku, může se stát, že si nebudete jistí, zda byl opravdový, či nikoliv. Tento problém však vyvstává jen tehdy, nemáte-li svého Mistra. Pokud máte Mistra, dokáže vám okamžitě říci, zdali získáváte bohaté vnitřní zkušenosti, nebo jen klamete sami sebe. Duchovní Mistr toto rozpozná bez nejmenších pochyb či zaváhání. Avšak i když nemáte svého Mistra, můžete si tuto otázku zodpovědět. Stačí, když se soustředíte na své duchovní srdce. Je-li váš prožitek opravdový, ucítíte ve svém srdci jemné brnění, jako by tam pobíhal drobný mravenec. Jsou i další způsoby, jak zjistit, zda je váš prožitek opravdový. Dýchejte tak pomalu a mírně, jak je to jen možné, a pokuste se cítit, že do svého těla vdechujete čistotu. Cítíte, že čistota do vás vstupuje jako nit, která se obtáčí okolo vaší pupeční čakry. V tu chvíli se soustřeďte na svůj zážitek a pocítíte-li, že vaše duchovní srdce odmítá vstoupit do pupeční čakry, poznáte, že váš zážitek byl pouhý přelud. Jestli však srdce radostně naplní pupeční čakru, buďte si jistí, že prožitek byl naprosto pravý a upřímný.

Můžete se také na pár minut soustředit a pokusit se cítit, zda dokážete vrůst do svého prožitku. Ucítíte-li, že dříve či později se s ním dokážete sjednotit, je prožitek opravdový. Pokud však cítíte, že realita je kdesi jinde a srůst se svým zážitkem nedokážete, takový zážitek opravdový není. Během svého prožitku se vždy pokuste oddělit svůj vnější život od vnitřního. Vnější život je životem lidských potřeb a pozemských požadavků. Také vnitřní život je životem potřeb, avšak potřeb Božích, nikoli vašich potřeb; Božích požadavků a nikoli vašich požadavků. Pokuste se pocítit, zda je to potřeba Boží, která vás ovládá skrze váš prožitek a zda si Bůh přeje a potřebuje své naplnění ve vás a skrze vás. Získáte-li takový pocit či poznání, pak je váš prožitek opravdový. Skutečný prožitek se dostaví pouze tehdy, když si upřímně přejete a potřebujete vnitřní život, a když si Bůh přeje a potřebuje vnitřní život ve vás a skrze vás. Pochopíte-li toto, budou všechny vaše zážitky opravdové; musí být opravdové. Záblesk nekonečna Při koncentraci zaměřujeme svou pozornost na jednu danou věc. Ale když meditujeme, cítíme, že hluboko uvnitř nás máme schopnost vidět mnoho věcí, zabývat se mnohými věcmi a uvítat mnoho ve stejnou dobu.

Když meditujeme, snažíme se rozšířit sami sebe, jako pták rozpínající svá křídla. Snažíme se rozšířit naše konečné vědomí a vstoupit do Univerzálního Vědomí, kde není žádný strach, žárlivost nebo pochybnost, ale jen radost, mír a božská síla. Meditace znamená náš vědomý růst do Nekonečna. Když meditujeme, co ve skutečnosti děláme je to, že vcházíme do prázdné, klidné, tiché mysli a dovolujeme sobě být živeni a vychováváni Nekonečnem samým. Jsme-li v meditaci, chceme rozprávět jen s Bohem. Když víme, jak dobře meditovat, budeme schopni promlouvat s Bohem, protože meditace je jazyk, který užíváme pro komunikaci s Bohem. Moře klidu Meditace je jako ponoření se na dno moře, kde je vše tiché a klidné. Na povrchu může být spousta vln, ale moře pod nimi není ovlivněno. Ve svých nejhlubších hlubinách je moře samé ticho. Když začínáme meditovat, nejdříve se snažíme dosáhnout naší vlastní vnitřní existence, naší pravé existence - což je, řekněme, dno moře. Přijdou-li poté vlny z vnějšího světa, nejsme ovlivněni. Strach, pochybnosti, starosti a všechny pozemské zmatky budou prostě odplaveny, protože uvnitř nás je pevný mír. Myšlenky nás nemohou soužit, protože naše mysl je veškerým mírem, veškerým tichem, veškerou jednotou. Jako ryby v moři skáčou a plavou, ale nezanechávají žádnou stopu.

Proto jsme-li ve své nejvyšší meditaci, cítíme, že jsme mořem a živočichové uvnitř moře nás nemohou ovlivnit. Cítíme, že jsme oblohou a všichni ptáci tu létající nás nemohou ovlivnit. Naše mysl je oblohou a naše srdce je nekonečným mořem. Toto je meditace. Tichá mysl Nezáleží na tom, jakou cestu meditace následujete, první a nejdůležitější úlohou je pokusit se utišit a zklidnit mysl. Pokud se mysl neustále potuluje, pokud je celou dobu obětí nemilosrdných myšlenek, pak neučiníte vůbec žádný pokrok. Mysl musí být uklidněna a ztišena tak, abyste si mohli být plně vědomi světla sestupujícího shůry. Ve svém vědomém pozorování a vědomém přijetí světla vstoupíte do hluboké meditace a spatříte očištění, přeměnu a osvícení svého života. Jak učiníte svou mysl klidnou a tichou? Mysl má svou vlastní sílu a přímo teď je tato síla silnější než vaše současná dychtivost a odhodlání pro meditaci. Jestliže však dokážete získat pomoc ze svého srdce, budete postupně schopni ovládnout svou mysl. Srdce zase získává neustálou pomoc od duše, která je veškerým světlem a veškerou silou. Hudba a meditace Hudba je vnitřním či univerzálním jazykem Boha.

Nemluvím francouzsky, německy ani italsky, ale je-li hudba hrána v kterékoliv z těchto zemí, okamžitě srdce hudby vchází do mého srdce anebo mé srdce vchází do hudby. V tu chvíli není zapotřebí žádné vnější komunikace; vnitřní komunikace srdce je dostačující. Mé srdce rozmlouvá se srdcem hudby a v naší rozmluvě se stáváme neoddělitelně jedním. Meditace a hudba nemohou být odděleny. Když pláčeme z nejvnitřnějších skrýší našeho srdce pro mír, světlo a blaženost, je to nejlepší druh meditace. Hned po meditaci je nejvýznačnější hudba, oduševnělá hudba, hudba, která povzbuzuje a pozvedává naše aspirující vědomí. Nemůžeme meditovat dvacet čtyři hodin denně, ale můžeme meditovat snad dvě hodiny denně. V ostatních chvílích můžeme hrát hudbu či naslouchat hudbě. Hrajeme-li či slyšíme-li oduševnělou hudbu, psychickou hudbu, okamžitě jsme přeneseni do vyšší říše vědomí. Pokud hrajeme hudbu z plné duše, jdeme vysoko, výše, nejvýše. Pokaždé když slyšíme oduševnělou hudbu, získáváme inspiraci a potěšení. Mžiknutím oka může hudba pozvednout naše vědomí.

Ale pokud se také modlíme a meditujeme, jsme nepochybně více osvíceni a naplněni než milovník hudby, který nevede vědomě duchovní život. Každý duchovní hudebník vědomě šíří Boží světlo na zemi. Bůh je kosmickým Hráčem, věčným Hráčem, a my jsme Jeho nástroji. Ale přijde doba v procesu naší evoluce, kdy ucítíme, že jsme se stali naprosto jedním s Ním. V ten okamžik nejsme již více nástroji; my sami jsme hudebníky, božskými hudebníky. Je to Nejvyšší, jenž vytváří správné nástroje. Poté je to On, kdo inspiruje hráče, aby hrál správně. Nepokoušejme se rozumět hudbě svou myslí. Nezkoušejme dokonce ani cítit ji svým srdcem. Jednoduše a spontánně nechme ptáčka hudby vznášet se na obloze našeho srdce. Zatímco se vznáší, bezvýhradně nám odhalí co má a čím je. Co má, je poselství Nesmrtelnosti. Čím je, je cesta k Věčnosti. Nebezpečí meditace Na trhu dnes najdete spoustu nádherných knih, kde je popsáno jak meditovat a jak je meditace skvělá a co všechno lze skrze ní zažít. Tam všude najdete skvělé návody na meditace, které jsou opravdu úžasné a mohou vám v mnohém pomoci. Stejně tak je možné zakoupit různé meditační kazety a cédéčka a nebo absolvovat třeba meditační kurzy. Ale zatím jsem se nikde nedočetla o tom, v čem může být meditace nebezpečná. A při tom Vám při meditacích nebezpečí opravdu hrozí.

A to v případě, když neznáte techniku na opravdu dokonalou osobní ochranu. Meditace je totiž stav, kdy vaše vědomí je vysunuto jako šuplíček a místo něj vzniká takové vakuum, které do sebe vtahuje veškeré informace. Jednak z nadvědomí, to znamená z vyšší informační sféry, za druhé z podvědomí, takže vlastně z vaší zasunuté paměti a za třetí z venku. Do vašeho mozku se všechno nahrává jako na nějaký harddisk a zůstává to tam jednou pro vždy. Pokud vám při meditaci někdo zvenku přeje něco hezkého, je to fajn a nic se vám nestane. Ale může se stát, že vám někdo bude přát pravý opak. A pokud jste v meditaci, je možné na tento Váš „harddisk“ nahrát také negativní informaci. Například. Do smrti na mně budeš závislý. Nebo. Pokaždé, když uslyšíš to a to klíčové slovo, uděláš co budu chtít já. Ujišťuji vás, že jsou lidé, kteří takovéto techniky ovládají a využívají. A to, co vám v meditaci do vaší hlavy nasází, to už odtamtud jen velmi těžko dostanete. Proto pokud chcete meditovat, je třeba znát dokonalou ochranu. Tu by vás měl naučit každý, kdo s vámi bude chtít meditovat. Pokud vás není schopen takovou ochranu naučit, nemeditujte s ním. A pokud ano, ověřte si, jestli je taková ochrana opravdu účinná a stoprocentně funkční. I to by vám měl váš učitel nebo průvodce meditací ukázat a také umět podat důkaz, že to tak je.

Například kineziologickým testem ap. Nevěřte těm, kteří vás uvádějí do meditací a ochranu vás nenaučí. Pokud chcete meditovat a spolehlivé ochrany neznáte, meditujte sami a nikomu o tom neříkejte. Vyvarujte se také hromadných meditací, ke kterým vybízejí časopisy. I na dálku lze takto ovlivnit vaši mysl. A z vás se stane loutka, která nebude schopna svobodného myšlení. Meditace je nádherná věc, ale nezapomínejte se při ní spolehlivě chránit. Potom jste v naprostém bezpečí a není se čeho bát. Rozhovor s duchovním rádcem Po uvolnění těla si představíte, že jste v nádherné zahradě podle svých představ. Prohlédnete si každý detail této zahrady, každý strom i mech. Cítíte její vůni, příjemné teplo, lehký vánek. Je to místo, kde je vám dobře. V této zahradě se cítíte naprosto bezpeční. Smí sem za vámi jen ten, koho si sami pozvete. Najděte si v zahradě místo, kde vám bude nejlépe, můžete se posadit. Pak si do zahrady svou myšlenkou pozvěte bytost, se kterou chcete hovořit. Vy rozhodujete o tom, jak k vám přijde blízko.

Můžete si pozvat i svého anděla. Všimnete si nádherného světla, které přichází z konce zahrady. Z tohoto světla pomalu vystupuje nádherná světelná bytost, která přijde až k vám. Zeptejte se jí na její jméno. Vytane vám ve vaší mysli. Pokud vám jméno nesdělí, nevadí. Vnímejte pouze nádhernou energii této bytosti a pocity, které to ve vás vyvolává. Můžete se této své bytosti zeptat na co budete chtít. Potom jí poděkujte, rozlučte se , nechte ji odejít , ještě chvilku si užijte své zahrady a pak se přes uvědomování svého těla vraťte pomalu zpátky. Meditace s duchovním rádcem Najděte si třeba přes víkend pro sebe chvíli, kdy nebudete nikým a ničím rušeni. Může to být třeba okamžik, kdy si večer lehnete do napuštěné vany, pokud ji máte, a tam si svou meditaci nádherně prožijete. Pořádně se uvolněte a volně dýchejte. Představte si tu nejkrásnější zahradu, kterou dovedete vymyslet. Jestli bude zimní nebo letní, tropická, japonská nebo typicky česká, to už záleží jenom na vás. Může to být i kombinace toho všeho, co máte rádi.

Představte si svou nejkrásnější zahradu do posledního detailu a také sami sebe, jak se v té zahradě procházíte . Je to jen vaše místo. Jste tam v naprostém bezpečí, protože do této zahrady nemá vstup nikdo kromě vás a toho, koho si vy sami pozvete. Najděte si nějaké místo ve vaší zahradě, kde se dá dobře odpočívat. Třeba altán nebo pohodlný mech. Tam se usaďte a v duchu zavolejte svého duchovního rádce a pozvěte ho do své zahrady. Po chvíli uvidíte světlo, které bude zářit víc a víc a z něho vystoupí váš duchovní učitel. Není důležité, jestli ho uvidíte do detailu a nebo jen ucítíte jeho přítomnost. Důležité je, že je tady. Pěkně ho přivítejte a zeptejte se ho na jeho jméno. Pokud vám jej poví, nejspíš se vám vyjeví samo v hlavě jako myšlenka, první nápad je správný. Pokud se ho nedozvíte - nevadí. Položte potom svému rádci otázku, na kterou se chcete zeptat a vyčkejte na odpověď. Můžete si s ním i jen tak popovídat. Potom mu poděkujte a nechte ho odejít. Ještě chvíli se pokochejte nádhernou zahradou, ve které je vám tak dobře a vraťte se pomalu zpátky do reality. Do své zahrady si od této chvíle můžete kdykoli zajít pro odpočinek,nebo pro odpovědi na své otázky.