Tradiční thajská léčivá masáž patří mezi nejstarší léčebné metody na světě. První zmínky o této metodě byly zaznamenány již ve 2.století př.n.l. ve starých budhistických textech. Za zakladatele této unikátní ozdravné terapie je považován lékař ze severní Indie Jivaka Kumar Bhakka, který byl přítelem Budhy a lékař komunity budhistických mnichů. Budhistické chrámy byly po dlouhou dobu centry vzdělanosti a současně i místem, kde prostí lidé nalézali pomoc v podobě rad, léčivých bylin nebo i masáží. Jako léčebná metoda byla kdysi thajská masáž součástí znalostí každého budhistického mnicha. Spolu s budhismem se i tato masáž rozšířila do jihovýchodní Asie. Díky prolínání kultur a znalostí byla masáž ovlivněna jógou, tradiční čínskou medicínou, akupunkturou a indickým léčebným uměním Ájurvédou. Název thajské masáže Nuad Boran vychází z thajského slova Nuad - masáž a volně přeložen znamená tradiční starověká thajská masáž. Někdy je označována také, díky množství protahovacích cviků, jako ”jóga pro líné”. Dnes jsou v Thajsku tyto tradiční masáže součástí všedního života a zdravého životního stylu. Také u nás se stávají populárními a pomáhají řešit různé zdravotní problémy. Thajská masáž se zásadně liší od známé tradiční masáže, při které se hnětou a masírují svaly.

Thajská masáž je založena na koncepci a znalosti neviditelných energetických drah v lidském těle a energetických centrech (tzv. čakry). Při masáži se využívá deset těchto drah, které se nazývají ”deset Senu”. Na těchto drahách se nachází důležité tlakové (akupresurní) body, které postačují k léčbě celého lidského těla. Pevné zdraví a dostatek energie jsou důsledkem nerušeného toku energie těmito drahami lidského těla. Terapeut provádí jemný tlak na předem určených bodech, tím se podporuje proud energie v dráze a uvolňují bloky, které jsou příčinou nemoci či bolesti. Stlačování bodů připraví tělo na další fázi masáže, kterou je protahování. Technika masáže spočívá v promačkávání těchto jednotlivých bodů a ve vyvíjení potřebného tlaku na tyto body, natahování a pasivní protahování jednotlivých částí těla s využíváním prvků jógy. Při tom terapeut používá palce, dlaně, předloktí, loty, chodidla a kolena aby došlo ke správnému vyvinutí potřebného tlaku či protažení. Ošetření probíhá na měkké podložce umístěné na podlaze, ošetřovaný je oblečen ve volném oděvu. Před samotnou masáží provádí terapeut tichou, přibližně minutovou, meditativní modlitbu s prosbou o úlevu a zdraví tomu, jehož se bude dotýkat.

Ta je podmínkou k soustředění terapeutova mysli na masáž a k udržení jeho bdělého stavu. Prvními doteky tak pacient přejímá terapeutovo vyladění a rytmus sestavy. Ta začíná v uvolněné poloze na zádech rytmickým houpavým pohybem a postupně pokračuje uvolňující prací na energetických liniích. Následují drobná protažení a sestava vrcholí velkými jógovými pozicemi, kterých by nebyl netrénovaný člověk sám schopen dosáhnout.Terapeut při tom používá pro protahovací cviky páky, kdy využívá svojí tělesné váhy i váhy pacienta. Právě proto není, přes intenzitu a práci i s hlubokými strukturami těla, masáž vyčerpávající pro maséra ani pro masírovaného. Průběh masáže by měl být prováděn v uvolněné meditativní atmosféře minimálně 90 minut. Masáž končí krátkou společnou meditací s terapeutem. Thajská masáž zvyšuje pohyblivost těla, cirkulaci krve a lymfy, odstraňuje bolest a ztuhlost kloubů, posiluje nervový systém, odstraňuje energetické blokády v těle. Při masáži se uvolňují toxiny z kloubů, svalů, tkání a zlepšuje se vylučování odpadů z těla. Podporuje duševní relaxaci a povzbuzuje činnost vnitřních orgánů. Výsledkem je uvedení energetického systému do rovnováhy, člověk se tak stává uvolněným a plným energie. Celkový efekt masáže je hluboce relaxační a dochází k harmonizaci nejen těla, ale i ducha člověka.

Dnešní doba je plná stresů. Vlivem zrychlujícího se životního tempa jsou na jednotlivce kladeny vyšší a vyšší nároky. Technický pokrok, různé telekomunikační a informační technologie nám sice do jisté míry ulehčují život, ale v jiném směru nám ho i hodně zatěžují. Uspěchaný život v civilizované společnosti je zdrojem neustálého psychického i fyzického napětí. Pokud na člověka působí stres, začne stoupat v krvi hladina některých hormonů, jako je adrenalin. Ten začne zvyšovat napětí svaloviny žaludeční stěny, což vyvolává pocit mravenčení nebo opravdovou bolest. K prostředkům, které uvolňují stres patří relaxační hudba, relaxační cvičení, pilates, jóga, ale i správná výživa a dostatek spánku. Mnoho lidí se domnívá, že relaxování je velmi jednoduché, protože si pod ním představují ulehnutí na pohovku, zapnutí televize a pojídání různých laskomin.

Ale tento způsob nemá s opravdovou relaxací mnoho společného. Lepší verzí relaxace může být práce na zahrádce, procházka v přírodě, čtení či poslouchání oblíbené hudby i pohovoření si s přáteli. Nejúčinnější formou je však řízená relaxace, k tomu aby ji však člověk plnohodnotně využil pro svůj prospěch vyžaduje dostatek trpělivosti, píle a času. Ovšem naučit se dobře zvládnout relaxaci je přínos pro každého jedince. Hlavním cílem relaxace je uvolnění svalového vypětí a potom následně i psychického. Jde především o uvolnění příčně pruhovaného kosterního svalstva, jenž se smršťuje a zkracuje dle naší vůle. I ve chvíli kdy si myslíme, že jsou svaly úplně uvolněné v nich přetrvává tzv. pohotovostní napětí – tonus. Když tělo prodělává různou aktivitu, činnost svalů je jejich pohyb a souvisí s výdejem energie. Když chceme svalům dopřát regeneraci, odstranit únavu a dodat energii pro další činnost snažíme se právě o maximální uvolnění. Vědomé i nevědomé uvolňování svalového napětí nazýváme řízenou relaxací.

Řízená relaxace má spoustu pozitivních účinků na náš organismus. Ovšem je třeba si ji pravidelným cvičením a zdokonalováním prohlubovat. Díky tomuto dokonalému uvolnění si přispějeme k vyšší a efektivnější pracovní výkonnosti jak jednotlivých svalů, tak i psychické stránky a vlastně celého těla. U vědomé relaxace probíhají ve svalech regenerační procesy, které kromě obnovy energie se ze svalů odstraňují odpadní toxické látky vzniklé látkovou výměnou. Pravidelné relaxace oddaluje a zpomaluje stárnutí celého organismu a příznivě tonizuje psychiku člověka. Relaxaci si můžete provádět i sami doma. Stačí si koupit například příjemnou relaxační hudbu, kterou doprovází povídání o uvolňování jednotlivých částí těla. Na začátku obyčejně člověk usíná, ale když tuto techniku pravidelně cvičí, časem se dopracuje k stavu uvolnění bez navození spánku. Tento stav je mnohem efektivnější, 45 minutová vědomá relaxace (bez spánku) se dá přirovnat svým účinkem k 3 hodinám hlubokého kvalitního spánku. Relaxace si můžeme osvojit také prostřednictvím různých příruček a knih s touto tématikou.

Nebo také na kurzech jógy či power jógy. Předpokládá se, že půlhodinové cvičení jógy vyrovná tok energie v těle a pomůže tak minimalizovat škodlivé účinky stresu, psychického a svalového napětí, které bývá doprovázeno různými poruchami zažívání. Kurzy jógy nebo zakoupení kvalitní učebnice či ještě lépe dvd, podle nichž se člověk naučí některé jednoduché techniky, každému jistě pomohou překonat začátky. K relaxaci si můžeme zpříjemnit a zefektivnit například aromaterapií. K těmto účelům se hodí hlavně 100% přírodní (musí být uvedeno na etiketě lahvičky, jestliže je uvedeno třeba 90% přírodní, nikdy nekupovat poněvadž zbylých 10% je syntetických a ty rozhodně nemají léčivé účinky, spíše dráždivé) éterické oleje z levandule, meduňky, růže, ylang-ylangu, mandarinky, neroli. Vhodná je použití ve spojení s aromalampou. Do misky u aromalampy nalije 2 lžíce čisté vody a přidáme 3 – 4 kapky éterického oleje, zapálíme čajovou svíčku a necháme vůní působit. Je to opravu velmi příjemné a příznivé pro naše zdraví. A nezapomeňte na přísloví – „Jenom pravidelné cvičení dělá z žáka mistra.“

Význam slova wellness zhruba tušíme. Je to něco ze současného životního stylu, něco o našem zdraví, o stravě, pohybu. Ale je tomu úplně tak přesně? „Obecná definice slova wellness je cesta k harmonickému vyvážení těla a duše,“ představuje slovo, ale především proces wellness primář MUDr. Jiří Leisser z lázní Teplice nad Bečvou, kde se s wellness setkávají prakticky neustále. K lázním totiž tohle slovo patří jako žádné jiné. Wellnes ovšem na rozdíl od lázeňské léčby nepotřebuje přímo medicínsky zdůvodnitelné efekty nejrůznějších procedur. Naopak, v případě wellness jde o příjemné a hýčkající procedury vedoucí k relaxaci a odreagování, které navodí psychickou pohodu. „Jde vlastně o kontrolu váhy a dosažení optimální hmotnosti, jde o všem známou, ale tak často nedodržovanou racionální výživu. Jde o pohyb, kterému se dnes módně říká fitness. A především také o to na co se dnes nejvíce zapomíná.

O kontrolu stresu a o psychickou pohodu. Tak to je wellness,“ zdůrazňuj primář Jiří Leisser. Velmi jednoduché. Jenže horší už je se tím vším v praktickém životě řídit. „Takže když si někdo přijede do lázní užít wellness, nabídneme mu třeba uhličité koupele ve stoprocentní minerální vodě hydrogenuhličitanového typu se zvýšeným obsahem fluoridů a s vysokým obsahem oxidu uhličitého,“ láká na lázeňský welness primář J. Leisser. „Taková koupel stabilizuje krevní tlak, sníží tepovou frekvenci, lehce sníží tělesnou teplotu, rozšíří cévy v celém organismu a zlepší prokrvení všech orgánů. Zlepší se výkonnost srdce, ale také se uvolní svalové napětí, prostě zklidní i naši psychiku.“ A doporučuje k tomu i například zábal celého těla z bahna mrtvého moře, kyslíkovou terapii či klasickou aromamasáž. Pokud chceme opravdu žít wellness, pak se můžeme nechat hýčkat v lázních příjemnými procedurami i prostředím, ale musíme především a hlavně omezit rizikové faktory vedoucí k atroskleroze cév. Především nekouřit či se vyhýbat zakouřenému prostředí, udržovat si optimální váhu, mít dostatek pohybu, omezit stres a psychické přetěžování. Pak nebude wellness jen dalším módním slovíčkem vedle cool, in či trendy.