Ženy se snaží gynekologickému křeslu vyhnout. Jen polovina českých žen chodí na gynekologické prohlídky, při nichž se dá včas odhalit rakovina děložního čípku. Zdravotní pojišťovny už druhý rok rozesílají adresné pozvánky ženám na preventivní vyšetření. Nemoc je ročně zjištěna u tisícovky žen, 400 jí podlehne. Celonárodní screeningový program to má změnit. V severských zemích, Británii a Nizozemsku snížil program výskyt této rakoviny o 80 procent. Vyšetření hradí pojišťovna a není zatíženo regulačním poplatkem. Kromě malého zájmu žen komplikovala start screeningu i nekvalita laboratoří. Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo počátkem roku 2008 seznam akreditovaných pracovišť, ze stovky prošla polovina. Lékaři si je mohou vyhledat na ministerském webu. Prezident České gynekologické společnosti Vladimír Dvořák řekl, že před zahájením screeningu nikdo kvalitu laboratoří nekontroloval. Společnost na to marně upozorňovala. Ani špičková laboratoř neodhalí všechno Nekvalitní laboratoře jsou podle něj problémem celé střední a východní Evropy, řeší ho i sousední Německo.

Špičková laboratoř odhalí až 85 procent případů, ta horší sotva polovinu. Znamená to tedy, že ani špičková laboratoř neodhalí všechny případy. Ženy by proto měly chodit na vyšetření každý rok, omezí tím riziko chybného výsledku, zdůraznil Dvořák. Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiří Rod řekl, že mají smlouvy jen s auditovanými laboratořemi. "U všech kontinuálně kontrolujeme věcné, technické a personální vybavení. Pokud zjistíme závažné nedostatky, zejména personální, pozastavíme těmto laboratořím úhradu do doby, než nedostatky odstraní," uvedl. Kontrola v laboratořích, které v auditu neobstály, sledovala, zda nedělají screening dál "načerno". Podle ředitele Institutu biostatiky a analýz Ladislava Dušek řekl, že v lednu zahájili datový audit screeningu rakoviny děložního čípku. "Sestává ze tří částí - auditu populačních dat, sběru dat z jednotlivých laboratoří a klasického vyhodnocování výkonnosti, pokrytí populace a citlivosti vyšetření," shrnul. Audit není zaměřen na kvalitu práce laboratoří, i když kvalita podporuje efekt screeningu a je ochranou vyšetřených žen, řekl. Podle Dvořáka by laboratoří mělo být ještě méně.

V zemích s podobným počtem obyvatel jsou dvě až tři, v Česku téměř 50. Vysvětlil to tím, že na rozdíl od mamografů, kam pacientky docházejí, může laboratoř být kdekoli, protože do ní putuje jen vzorek. S větším množstvím vzorků stoupá zkušenost, tedy i přesnost výsledků. Pomůže očkování Laboratoře provedou ročně přes dva miliony cytologických vyšetření děložního čípku. Tato rakovina je infekční a způsobuje ji lidský papillomavirus, který se přenáší sexem. Během života se s touto infekcí setká 80 procent žen, organismus většiny z nich se s ním dokáže vypořádat. České ženy mají už dva roky možnost chránit se před rakovinou děložního čípku očkováním. Zdravotní pojišťovny na vakcínu přispívají. Všeobecná zdravotní pojišťovna loni poskytla 13 427 příspěvků a vyplatila 11,75 miliónu korun. Největší zaměstnanecká pojišťovna, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, poskytla 3200 klientům šest miliónů korun. Výdaje na vakcíny se pojišťovnám vyplatí. Náklady na léčení jedné pacientky s rakovinou děložního čípku přesahují 100 000 korun. Záleží na věku pacientky, stadiu nemoci a jejím průběhu - léčení pokročilých stadií je mnohem dražší a ne vždy úspěšné.

Děloha je místem výskytu dvou nejčastějších gynekologických nádorů, a to karcinomu těla děložního a karcinomu čípku děložního. Co je děloha? Děloha je orgán uložený v malé pánvi ženy. Obvykle mívá velikost a tvar hrušky, která je špičkou obrácena do pochvy. Na svém místě je přidržována pomocí vazů, které se upínají ke stěně kostěné pánve. V průběhu těhotenství se v děloze usadí oplodněné vajíčko a postupně se vyvíjí ve zralý plod, což je provázeno jejím růstem - děloha mnohonásobně zvětší svoji hmotnost. Po porodu se ovšem velikost dělohy vrací k normálu. Anatomicky je děloha rozdělena na děložní tělo - objemnější část uložená nad pochvou a děložní čípek - část vyčnívající do pochvy. Uvnitř děložního čípku vede kanálek, který spojuje dutinu děložní s pochvou. Tímto kanálkem cestují spermie do dělohy a poté dále do vejcovodu. Na čípku děložním tedy přechází epitel (výstelka) dutiny dělohy ve výstelku poševní. Každou z nich tvoří jiný typ buněk a jejich hranice v průběhu života podléhá neustálým změnám. Při nich dochází k opakovanému množení buněk a ty se poté stávají citlivější na vlivy, vyvolávající zhoubné bujení. Za hlavní vliv v současnosti považujeme infekci HPV – lidským papilomovým virem. Dá se tedy říci, že zhoubný nádor čípku je infekčním onemocněním.

Děloha je místem výskytu dvou nejčastějších gynekologických nádorů, a to karcinomu těla děložního a karcinomu čípku děložního. Protože se jedná o naprosto rozdílné typy nádorů s odlišným vznikem, příznaky, průběhem i léčbou, je o nich pojednáno odděleně. Tento článek se zabývá pouze rakovinou děložního čípku (hrdla) - tzv. cervikálním karcinomem. Co je zhoubný nádor čípku děložního? Nádory obecně dělíme na benigní a maligní. Oba typy vznikají, pokud se některá z buněk lidského těla začne samovolně množit, aniž by podléhala mechanismům, které za normálních okolností dělení buněk regulují dle potřeb organismu. V dalším chování těchto dvou skupin nádorů však jsou značné rozdíly. Benigní nádory rostou většinou pomaleji a nemají snahu prorůstat do okolních tkání, které spíše odlačují. Na čípku děložním jsou poměrně vzácné, nejčastěji se vyskytují tzv. polypy (uzlíčky sliznice na stopce) či myomy (svalové uzly). Tyto nálezy buď nevyžadují žádnou léčbu, nebo jsou vyřešeny menším chirurgickým zákrokem. Naopak nádor zhoubný (v běžné mluvě “rakovina”) má tendenci prorůstat do okolních tkání, a tím je poškozovat. V případě karcinomu čípku se to děje nejčastěji do okolních vazivových tkání – parametrií. Zde probíhají důležité struktury (cévy, nervy, močovody) a někdy dokonce první příznaky nádorového onemocnění vyplývají z jejich útlaku. Dále se může nádor šířit i na sousední orgány – močový měchýř a konečník.

Další vlastností zhoubného nádoru je jeho schopnost zakládat vzdálená druhotná ložiska - tzv. metastázy. Tyto se šíří v případě rakoviny čípku děložního nejčastěji mízními cévami do mízních uzlin či vzácně cestou krevního oběhu do plic, kostí a jater. Druhotná ložiska jsou stejného typu jako původní nádor, nejedná se tedy o nové onemocnění dalším zhoubným nádorem. Je nutno si uvědomit, že pojem “rakovina” zahrnuje mnoho naprosto odlišných onemocnění s rozdílnými příznaky, léčbou i šancí na vyléčení. Člověk, postižený nádorovým onemocněním, by měl tedy přesně znát, jaká je jeho diagnóza a jaký typ léčby může očekávat. Jaké jsou příznaky nádoru čípku děložního Zhoubný nádor děložního čípku patří k nemnoha nádorovým onemocněním, u kterých je možno se značným předstihem před vznikem zhoubného onemocnění zachytit a léčit předrakovinné stavy (dysplázie).

Děložní čípek je totiž přístupný přímému pohledu při gynekologickém vyšetření a je možno z něj odebrat stěry buněk na tzv. cytologické vyšetření. Pokud tato vyšetření prokáží předrakovinný stav, lze jej vyřešit malým chirurgickým zákrokem. Pokud není žena pravidelně vyšetřována, vzniklý zhoubný nádor se většinou projeví až v poměrně pokročilém stádiu. Prvním příznakem bývá zapáchající krvavý výtok a krvácení, ke kterému dochází zvláště po pohlavním styku. Později se může přidat bolest v podbřišku nebo příznaky vzniklé šířením nádoru do okolních tkání (obtíže při močení, krvácení z močové trubice či konečníku, otok dolních končetin vzniklý útlakem žilního či mízního systému apod.). Jedná se již o příznaky značně pokročilého onemocnění. Jak se stanoví diagnóza nádor čípku děložního? Pokud je vyjádřeno podezření na zhoubný nádor čípku děložního, jako první krok je třeba odebrat část postižené tkáně na tzv. histologické vyšetření, při kterém patolog pod mikroskopem vzorek prohlédne a zjistí, zda se opravdu jedná o zhoubný nádor a určí jeho přesný typ. Pokud se podezření potvrdí, je třeba provést soubor vyšetření, směřující k určení rozsahu onemocnění – tzv. staging. Základem je anamnéza (zjištění údajů o subjektivním stavu pacientky, jejích dalších onemocnění apod.) a gynekologické vyšetření lékařem zkušeným v gynekologické onkologii.

Při něm onkogynekolog pohledem a poté pohmatem včetně vyšetření konečníkem posoudí rozsah nádorového procesu. Mezi další metody, využívané ke stanovení diagnózy, patří: * CT vyšetření , které využívá počítačově zpracovaných rentgenových paprsků k ozřejmění situace uvnitř lidského těla. Zvláště důležité je toto vyšetření pro zjištění stavu mízních uzlin. * IVU (intravenózní urografie) , kdy po aplikaci kontrastní látky nitrožilně se provede série rentgenových snímků ledvin a vývodných cest močových. Karcinom děložního čípku totiž může svým růstem stlačit močovody a vést až ke značnému omezení funkce ledvin. Znalost tohoto stavu umožní včasný léčebný zásah a záchranu postižené ledviny. * RIN (radioizotopová nefrografie) je vyšetření funkce ledvin a vývodných cest močových pomocí minimálního množství nitrožilně radioaktivní látky, jejíž vylučování ledvinami a močovody je snímáno speciální kamerou. * Při vyšetření ultrazvukem se většinou kombinuje břišní (abdominální) přístup, který poskytne přehled o situaci v celé dutině břišní s přístupem poševním (vaginálním), který daleko přesněji přehlédne pohlavní orgány a další struktury v pánvi. * Rentgenové vyšetření plic k vyloučení či potvrzení šíření nádoru do tohoto orgánu. * Cystoskopie a rektoskopie je přehlédnutí dutých orgánů s těsným vztahem k čípku děložnímu, tedy konečníku a močového měchýře, pomocí speciálního nástroje – endoskopu. * Odběr krve na tzv tumor markery SCC a Cyfra. Jedná se o látky, které bývají nádorem děložního čípku uvolňovány do krevního oběhu.

Pro diagnózu nemají zásadní význam, důležité jsou spíše pro sledování pacientek po léčbě. Na základě těchto vyšetření je onemocnění zařazeno do některého ze 4 stádií. 1. stádium – nádor je omezen pouze na děložní čípek 2. stádium – nádor přechází na okolní tkáně, avšak toto šíření není příliš pokročilé. 3. stádium – pokročilé šíření do okolních tkání, ale nádor neproniká do okolních orgánů (močový měchýř, konečník). 4. stádium – nádor proniká do okolních orgánů či jsou prokázány vzdálené metastázy. Jak se zhoubný nádor čípku děložního léčí? Výše uvedené rozdělení do stádií není samoúčelné, má zásadní vliv na další léčbu. Nádory 1. stádia jsou většinou léčeny operačně. Pokud je ověřeno, že nádor je mikroskopické velikosti, stačí tzv. konzervativní operace. Při ní je odstraněn buď pouze děložní čípek (u žen, které si přejí další těhotenství) či celá děloha. V tomto zcela počátečním stádiu je riziko šíření nádoru mimo děložní čípek zcela mizivé a je zbytečné zatěžovat pacientku rozsáhlou operací. Pokud se jedná o nádor větší, je nutno provést operaci radikální. Jedná se o jednu z nejnáročnějších a nejrozsáhlejších gynekologických operací. Je nutno odstranit nejen dělohu, ale i všechny tkáně, do kterých by se mohl nádor šířit. Jedná se o vazivo okolo dělohy (parametria), horní část pochvy a mízní uzliny v pánvi. Proto b měl tuto operaci provádět zkušený operatér, který má možnost operovat dostatečný počet těchto onemocnění. Je li potvrzeno šíření nádoru do okolních tkání, nebývá jen operační léčba úspěšná.

V těchto případech se využívá protinádorových účinků ionizujícího záření – tzv. radioterapie. Ionizující záření bývá aplikováno dvěma základními způsoby: Zevní ozáření – teleterapie Využívá ionizujících paprsků, vysílaných ze zevního zdroje, podrobnosti o tomto způsobu léčby najdete v brožuře, věnující se radioterapii. Pacientka dochází jednou denně na krátkou dávku záření, v případě karcinomu čípku se většinou aplikuje 20-30 dávek. Vnitřní ozáření – brachyradioterapie Spočívá v aplikaci ionizujícího záření přímo do čípku děložního. V krátké celkové narkóze lékař do čípku zavede aplikátor, do kterého po uložení pacientky do speciální místnosti zavede vlastní zářič. Doba, po kterou je zářič zaveden, a počet opakování této aplikace závisí na typu používaného přístroje. Podrobnosti o této léčbě opět najdete v brožuře věnované tématu radioterapie. Novým přístupem v léčbě nádoru čípku děložního je kombinace ozařování s chemoterapií. Při léčbě chemoterapií jsou pacientce podávány léky zvané cytostatika, většinou nitrožilně. Ta mají schopnost ničit rychle se množící buňky nacházející se v nádorové tkáni a napomáhají tak v tomto případě účinku ozařování. Kombinace těchto dvou léčebných metod vede sice ke zvýšení protinádorového účinku, na druhou stranu dochází i ke kombinaci účinků nežádoucích. Proto je tato léčba vyhrazena pouze pro pacientky ve velmi dobrém celkovém zdravotním stavu. Co je to klinické hodnocení?

Někteří pacienti mohou být léčeni v rámci klinických studií. Prvním krokem před zařazením do studie je pohovor s Vaším lékařem, který Vám objasní potřebné detaily a umožní Vám prostudovat si tzv.informovaný souhlas. Rozhodnete-li se studie účastnit, je nezbytné tento informovaný souhlas podepsat. Ze studie můžete kdykoliv vystoupit, aniž by to mělo nějaké důsledky na další léčbu Vašeho onemocnění. Jaké jsou nežádoucí účinky léčby nádoru děložního čípku? Operační léčba Jak bylo výše uvedeno, radikální operace cervikálního karcinomu je značně rozsálá a tudíž nežádoucí následky jsou častější než u běžných gynekologických operací. Po vlastním výkonu pacientka vyžaduje odpovídající pooperační péči (v prvních dnech většinou na oddělení intenzívní péče) včetně tlumení bolestí silnými léky - analgetiky. Je nutná infuzní výživa, neboť funkce trávicího ústrojí se obnovuje pozvolna až do několika dní po operaci. Proto může být zatěžováno stravou jen postupně – zpočátku pacientka přijímá pouze tekutiny, poté řídkou tekutou až kašovitou stravu. Běžnou dietu může pacientka očekávat až za 2 - 3 dny po operaci. Nepříjemnou komplikací, naštěstí dnes již vzácnou, je pooperační zánět dutiny břišní. Častější bývá povrchové zanícení rány, které však bývá snadno zvládnutelné místním ošetřováním a v případě nutnosti i léčbou antibiotiky. Velmi častým následkem radikální operace je snížená schopnost vyprazdňovat močový měchýř. Preventivně se proto do močového měchýře zavádí asi na týden močový katetr a i po jeho vytažení lze očekávat obtížné močení. Stav se ve velké většině případů během týdnů až měsíců upraví,jen u velmi malého procenta pacientek přetrvává.

Potom je nutné naučit pacientku technice samocévkování. Pro mladší pacientky je nutno zdůraznit, že odstraněním dělohy ztrácejí schopnost mít děti. Většinou není nutno odstranit vaječníky, neboť tento typ nádoru se do nich šíří jen výjimečně. Pokud však k tomu dojde, dostaví se prudký pokles hladiny ženských pohlavních hormonů - estrogenů s rychlým nástupem příznaků klimakteria (návaly, pocení, apod.) a pozdějším zvýšeným rizikem dalších problémů, jako je řídnutí kostí či onemocnění srdce a cév. Nádor čípku děložního neznemožňuje užívání tzv. substituční (náhradní) léčby, při které jsou pacientce chybějící hormony dodávány. Proto by lékař pacientce měl tuto možnost nabídnout. Radioterapie Podrobnější přehled vedlejších účinků ozařování je opět námětem speciální brožurky. V krátkosti můžeme uvést, že vedlejší účinky léčby zářením jsou celkové (únava, nevolnost, poruchy krvetvorby) a místní, které vyplývají z ozáření orgánů v ozařovaném poli. Zde jsou nejčastější obtíže při močení (pálení, řezání), při stolici (průjmy) a kožní reakce. Na většinu těchto nežádoucích účinků existuje léčba, proto je potřeba ošetřujícího lékaře zavčas s těmito obtížemi seznámit.

V případě aplikace chemoterapie v průběhu ozařování mohou vedlejší nežádoucí účinky zesílit. Nejčastěji se vyskytuje nevolnost až zvracení a silnější útlum tvorby krvinek, podle druhu použité chemoterapie může dojít k dočasné ztrátě vlasů. Jak probíhá další sledování pacientek po léčbě? Po ukončení onkologické léčby je nutno pacientku pravidelně kontrolovat, a to ze dvou hlavních důvodů. * zachycení eventuálního návratu onemocnění (recidivy) * zachycení a včasná léčba komplikací, které mohou po onkologické léčbě nastat. Pacientky jsou vyšetřovány na gynekologické ambulanci. Lékař provede vyšetření v zrcadlech, dále vyšetření pohmatem pochvou i přes konečník a prohmatá též přístupné mízní uzliny. Pokud to nález vyžaduje, může lékař ordinovat další vyšetření – rentgen plic, CT, vyšetření markerů apod. Recidiva onemocnění i komplikace onkologické léčby se projeví většinou v prvních letech po léčbě, proto jsou v této době kontroly častější, několikrát do roka. Postupně se intervaly prodlužují a nakonec pacientka dochází na kontrolu 1x za rok.

Stále větší počet žen ve středním věku onemocní rakovinou prsu, stále větší počet žen má z této choroby obavy. Ja pravda, že většina žen se uzdraví ikdyž za cenu velkého strádání fyzického i psychyckého a za cenu toho, že se již nikdy nevrátí do původního dobrého zdravotního stavu. Lékaři nás nabádají k tzv. pasivní prevenci, tj. chodit na preventivní prohlídky a provádět samovyšetření prsů, aby nemoc byla zachycena včas. Bohužel systém zdravotnictví je založen na tom, abychom byli léčeni, nikoli na tom, abychom byli zdraví. Pokud chceme uvažovat o aktivní prevenci (na rozdíl od pasivní prevence jde o to abychom neonemocněly) je třeba přijmout 3 základní fakta: 1. Rakovina nevzniká ve zdravém těle. 2. Je třeba připustit, že já co se týče prevence mohu prosebe udělat více než můj lékař či gynekolog. 3.

Pro dobrý zdravotní stav, fyzickou i psychickou výkonnost, pro to abychom dobře vypadaly a dobře se cítily je třeba víceméně stále dělat něco pro: a) vnitřní očistu organismu b) podporu imunitního systému c) doplňovat potřebné chybějící látky Ve výživě je třeba omezit přísun karcenogenních látek a naopak preferovat zdravou stravu a potraviny s protinádorovým účinkem (viz. článek Prevence rakoviny a Můžete se cítit a vypadat mladší). Očistu organismu můžeme provádět mnoha způsoby - pomocí krátkodobých a dlouhodobějších hladovek, tzv. ovocnými dny, výplachy střev, aj. Pro zelílení účinku je vhodné 1-2 x za rok brát přírodní přípravky na detoxikaci např. Detox nebo Detox + Antiox (tato kombinace je považována za prevenci rakoviny). Je spousta dalších možností jak průběžně pročistit organismus jak potravinami (kyselé zelí, syrové ovoce a zelenina, celozrnné obiloviny) tak přírodními přípravky z nichž nejdůležitější jsou přípravky na osídlení střeva příznivou střevní mikroflórou (Symbi, Acidophylus), dále má výborné účinky řasa Chlorella.

Na závěr uvedu minimální osobní preventivní plán: 1. nebudu jíst: uzeniny, jídla smažená, chemicky konzervovaná, barvená a ochucovaná, jídla vařená dlouho skladovaná a ohřívaná 2. co nejvíce budu jíst: zeleninu a ovoce (ne tropické), případně i užívat řasu Chlorellu 3. pokud budu nucena brát antibiotika nebo chemoterapeutika, po jejich využívání budu brát Acidophylus (stačí 1 balení), pro posílení účinku nejlépe spolu s řasou Chlorellou. 4.čas od času (nejlépe stále) budu užívat antioxidanty (Antiox, Revenol, Selesan, Klíčkový olej - vždy 1 z nich a nejlépe je střídat) 5. 1x týdně (měsíčně) si dám ovocný den 6. ob den (2x týdně) si budu masírovat prsa měsíčkovým olejem 7. ob den si budu masírovat reflexní zónu prsů na nártu nohou