Lidé jsou pořád obklopeni relativně vysokým stupněm hluku, zejména ve větších městech a metropolích. Zůstává otázkou, zda padající strom někde uprostřed deštného pralesu neobydleného lidmi, vydá nějaký zvuk, když ho vlastně nikdo neslyší. V běžných podmínkách je člověk vystaven hluku ze všech stran – řítící se auta, kamiony a motocykly, troubení klaksonů na silnicích a křižovatkách, ruch a šum ulice, na pracovišti, ale i v domácnosti v podobě spotřebičů jako vysoušeč vlasů, vysavač či nepřetržitý provoz lednice, která umí být pořádně hlučná, či třeba klimatizace, rádio, televize apod. Když jsou naše sluchové receptory ve vnitřním uchu bombardovány hlasitými zvuky, můžou tak vyvolat poškození až úplnou ztrátu sluchu.

V tabulce níže vidíme intenzitu různých běžných zvuků vyjádřenou v decibelech.
85 dB a více může způsobovat bolest a při delším vystavení až ztrátu sluchu.
130 dB start letadla ze vzdálenosti 100 metrů
120 dB rockový koncert
110 dB sbíječka
100 dB metro ze vzdálenosti 20ti kroků
90 dB sekačka na trávu
80 dB rušná ulice, provoz aut
70 dB vysavač
60 dB běžná konverzace
40 dB kapající kohoutek vodovodu
20 dB šepot, šeptání
0-1 dB práh slyšitelnosti

Už zvuk o síle 70 dB, jaký se vyskytuje třeba v rušné kanceláři (např. open space office apod.), kterému je člověk dlouhodobě vystaven, může mít negativní vliv na sluch a vést k jeho poškození.

Vyšší síla hluku, např. hlasná hudba o síle 115 dB může působit krátkodobě a i přes to může nás sluch poškodit. Nepříznivě působí i zvuky, které se nám líbí a sami je vyhledáváme, např. hlasitá hudba v sluchátkách, walkmanech a CD přehrávačích. Poškození sluchu dlouhodobým vystavováním se takovémuto hluku vede k postupnému zhoršování sluchu, které si jedinec zprvu ani nemusí uvědomovat, až kým poškození není větší. Slovo hluk má však i svou psychologickou rovinu. To, co je pro jednoho „rajská hudba“, pro druhého může být nesnesitelný hluk. Mírně puštěna rocková hudba je pro jednoho příšerný rámus, i když není vůbec hlasná, a naopak, světoznámá opera může druhému působit hotová muka. Nežádoucí hluk, zejména když přetrvává nějaký čas, pak vyvolává stres. Působí rušivě na naše soustředění, koncentraci, paměť, vnímání, myšlení a negativně ovlivňuje i další psychické funkce.

Podle výzkumů v této oblasti, zvýšené vystavení se hluku může vést k srdečním onemocněním, žaludečním vředům, zvýšenému krevnímu tlaku, psychickému napětí, konfliktem s blízkými, rodinou či spolupracovníky. Poněkud uspokojivým může být fakt, že na hluk, který do značné míry umíme předvídat, se můžeme adaptovat. Když např. bydlíme blízko stavby a už víme, že každých 20 minut zazní příšerný zvuk sbíječky, lépe se na to můžeme přizpůsobit, očekáváme to a je to pak lépe snesitelné, jako když nás neočekávaný hluk v nepravidelných intervalech nepříjemně překvapí. Je tedy dobré si hladinu hluku pokud možno co nejlépe regulovat, vyhýbat se mu co nejvíce – v zájmu zachování tělesného zdraví (ve smyslu poškození až ztráty sluchu), psychického zdraví (stres, tenze) a mezilidských vztahů (konflikty) apod. A když nic jiné, pak se naučit používat „zátky“ do uší…

Ztráty sluchu je možné dosáhnout při opakované expozici hluků kolem 100 decibelů. Hluk je takový zvuk, který vyvolává nepříznivý nebo rušivý vjem nebo má škodlivý účinek. Podle odhadů je nepříznivým účinkům hluku v Evropě vystaveno 30 miliónů lidí. Předpokládá se, že ve světě je nepříznivým účinkům hluku s následkem ztráty sluchu vystaveno deset procent populace. "Nejvíce hluk poškozuje vláskové buňky v uchu.

Při překročení 120 decibelů tyto buňky zanikají. Ztráty sluchu je možné dosáhnout při opakované expozici hluků kolem 100 decibelů, které se vyskytují např. na diskotékách," vysvětluje Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR (AV). Nebezpečný je podle jiného výzkumu hluk, kterému jsou vystaveni novorozenci v inkubátorech. Podle odborníků u nich může poměrně krátké působení hluku vést k trvalým změnám sluchu. K mimosluchovým účinkům hluku patří obtěžování, rozmrzelost, únava, nesoustředěnost, pokles pracovního výkonu a nálady, poruchy spánku a zvýšení hladiny stresových hormonů. Závažnějšími projevy jsou onemocnění kardiovaskulárního systému či vysoký tlak.

Podle studie z roku 2006 v okolí letišť jednoznačně vyšší počet obyvatel trpí infarktem myokardu a ischemickou chorobou srdeční. Nejvíce lidi obtěžuje hluk z automobilů Podle studie subjektivního vnímání hluku 8500 obyvatel z osmi evropských měst Evropany nejvíce obtěžuje automobilová doprava, následuje hluk z okolních domácností, letecký provoz, hluk pracovního prostředí a železniční dopravy. Podle české studie je hlukem obtěžována skoro polovina lidí z deseti největších měst ČR. Poškození sluchu lze předcházet zkrácením pobytu v hlučném prostředí na minimum, snížením intenzity zvuku osobních přehrávačů a chrániči sluchu. Léčit lze ztrátu sluchu částečně léky, velmi účinný je podle Syky kochleární implantát, který na světě využívá 100 000 lidí, v Česku přes 300 lidí. Na světě ho podle Syky vyrábějí jen tři firmy.