Tato věta má velký význam hlavně v období dospívání. Může se stát i noční můrou. Článek by měl přinést poučení o vývoji prsů a ujištění, že i malá prsa mohou být zcela normální. Během života ženy se na prsou projevují změny v systému žlaz s vnitřní sekrecí a změny související s věkem. V době puberty začínají vaječníky tvořit estrogeny, které ovlivňují změny. Nejprve se začne zvětšovat a tmavnout dvorec, tvořený pigmentovanou kůží obklopující bradavku. Pod nimi se začne zvětšovat a růst systém vývodů. Začínají se tvořit rozvětvení. Do nástupu první menstruace se obvykle tvoří normální, vyčnívající, pevný, dobře vyvinutý dětský prs. Jak vaječníky produkují progesteron a prsa se vyvíjejí, počnou na konci rozvětvení pučet vývody a tvoří se skupinky žlázek.

Tak jsou hotové všechny základní složky dospělého prsu. Velmi často bývá jeden prs větší než druhý, nejčastěji bývá větší prs levý. Pro tento někdy nápadný rozdíl není prozatím známo žádné vysvětlení. Na celkovou velikost prsů má velký vliv obsah tuku. Kůže bradavky a dvorce je promazávána zvláštními mazovými žlázami, jež jsou na dvorci jako drobné výčnělky. V centru dvorce je bradavka, má kuželovitý tvar a 15 až 25 drobných otvorů. Otvory vycházejí z mlékovodů. Pod dvorcem a bradavkou jsou drobné svaly, vyvolávající ztuhnutí bradavky, když je stimulována. Těsně pod bradavkou a dvorcem se vývody poněkud rozšiřují a tvoří tak rezervoár pro mléko. Prsa se dále formují během těhotenství a při porodu se už skládají z rozvětveného systému vývodů, které vyúsťují do bradavek. První změny, které jsou během časného těhotenství v prsou zaznamenány, probíhají ve dvorci, ten ztmavne a začne se zvětšovat. Následuje zvýšené pučení a růst žlaz a systém vývodů. S nástupem menopauzy ztratí prsa pevnost v důsledku regrese žlázových struktur.

Často se také uvolní podpůrné vazy a prsa více poklesnou, což je způsobeno uvolněním vazů a kůže. Jakmile je vývoj prsů ukončen, mají hormony jen malý vliv na jejich velikost, kromě těhotenství a kojení. Žádné krémy, mazání nebo masti neovlivní velikost prsů. Cvičením ovlivňujeme spíše velikost prsních svalů. Plastická chirurgie může zvětšit nebo zmenšit velikost prsů. Vývoj prsů záleží na komplexních vztazích mezi hypofýzou, štítnou žlázou, nadledvinkami a vaječníky a může docházet k různým variantám opožděného nebo minimálního vývoje. Hormonální léčba může často pomoci stimulovat vývoj prsu, který ještě není dospělý. Platí ovšem, že i malá prsa mohou být zcela normální. Dospívající dívky často vyžadují po svém lékaři předepsání hormonální stimulace, ale je potřeba si uvědomit, že rozhodující pro předepsání hormonů je zjištěná porucha funkce endokrinních žlaz, a ne velikost prsů.

Také je důležité připomenout, že hormonální preparáty nezvětší velikost normálního dospělého prsu a nikdy by se nemělo uvažovat o jejich použití k tomuto účelu. V přírodní medicíně se stále více propagují tzv. fytohormony, které nepůsobí jako hormony, ale jsou svým složením blízké látkám, ze kterých se hormony tvoří, takže se tím zvyšuje možnost tvorby důležitého hormonu a tím dochází k vyrovnání jeho nedostatku a také k úpravě různých potíží. Kladem je, že nemají vedlejší účinky. Ve vědeckých kruzích se léta vedou spory o existenci těchto mechanismů, přesto ženy užívající fytohormony pociťují a také popisují zlepšení svých potíží. Budoucnost ukáže, zatím mají fytohormony zelenou.

Některé hlasy tvrdí, že je-li nádor v počátečním stadiu, může se zvětšit kvůli tomu, že při vyšetření prostřednictvím mamografu se prs silně stiskne. Pokud by došlo k růstu nádoru, pak by za dva roky, kdy jde žena na další vyšetření, mohl být novotvar už masivní. Ultrazvuk je prý šetrnější. Současná medicína se přiklání k tomu, že ultrazvuk není diagnostickou metodou, která by odhalila počáteční stadia rakoviny prsu. Bylo by to samozřejmě dobré, ale ultrazvuk to neumí. Dokáže odhalit až rozvinutější onemocnění rakoviny prsu a slouží vlastně k upřesnění nálezu, který lékař získá pomocí mamografu. Mamografický screening má své nedostatky, protože na vyšetření se chodí z ekonomických důvodů jednou za dva roky. Lepší by bylo praktikovat to tak, jako v některých západních zemích, tedy nechat se vyšetřit každý rok a snížit vstupní věk ze 45 na 40 let.

Na druhou stranu je nutné říci, že zhruba 10 % mamografických nálezů je falešně negativních, tedy že rakovinu neodhalí, ačkoli tam je. Je ovšem pravda, že mamograf umí zachytit i nádor o velikosti čtyř milimetrů, což jinou metodou, kam patří např. palpace (vyšetření pohmatem) či ultrazvuk, odhalit nelze. Stanoví také takzvanou mikrokalcifikaci, což jsou vysrážené částečky vápníku okolo nádoru. Je to jeden ze signálů, že obezřetnost je namístě. Včasný záchyt rakoviny prsu dovolí lékařům použít tzv. konzervativní chirurgii, kdy se neodstraní celý prs, ale pouze jeho poměrně malá část, a to s využitím moderních metod. K nim patří např. detekce tzv. sentinelové (strážní) uzliny, jež bývá postižena metastázou jako první. Pokud jde o stisk prsu při mamografu, samozřejmě nějaký vliv mít může, ale zcela přesně se k tomu nemohu vyjádřit. Lepší vyšetřovací metodu zatím nemáme k dispozici. Ženám, které chtějí lépe pečovat o své zdraví, lze nabídnout vyšetření mamografem formou samoplátectví.

Doktorka Christine M. Velicer se svými kolegy z the University of Washington v Seattlu zjistila, že dlouhodobé užívání antibiotik může být spojeno se zvýšeným rizikem rakoviny prsu. Své výsledky uveřejnili v únorovém čísle časopisu The Journal of the American Medical Association. Pro tuto studii byla použita data celkem 10219 žen, které byly zahrnuty do studie Group Health Cooperative probíhající ve státě Washington od roku 1993 do roku 2001.

V této skupině žen bylo 2266 žen starších 19 let s primárním invazivním nádorem prsu a 7953 žen bez nádoru prsu jako kontrola. Výsledky studie ukázaly, že s rostoucím počtem dnů užívání antibiotik a zvýšeným počtem užívaných antibiotik rostlo riziko výskytu nádoru prsu. Ve srovnání se ženami, které neužívaly žádná antibiotika, ženy užívající antibiotika dohromady jeden až 500 dní měly až 1,5krát vyšší riziko výskytu rakoviny prsu. Čím déle ženy antibiotika užívaly, tím větší měly také riziko úmrtí na rakovinu prsu. I když ženy užívaly antibiotika na záněty dýchacích cest nebo jen kvůli akné, riziko vzniku rakoviny prsu tento fakt neovlivnil. Vědci uvedli, že je třeba ještě dalších studií pro potvrzení těchto závažných tvrzení. Více informací na: