Migréna obecně začíná jako pociťování tupé bolesti, která se později rozvine do dlouhodobější pulzující bolesti, která vystřeluje do spánků, ale taky do přední i zadní části hlavy (či už na straně jedné hemisféry, nebo obou). V těžších formách bývá bolest doprovázena pocity na zvracení, zvracením, senzitivitou na světlo a hluk. Asi přibližně u patnáct procent lidí trpících migrénami se vyskytuje tzv. aura, která zvykne nastupovat před samotnou migrénou. Jde o manifestaci neurologických, převážně vizuálních symptomů, které zahrnují různé zrakové elementy, vlny, čáry, body, světelné záblesky, slepé skvrny, straty vněmu, dvojité vidění, ale můžou se vyskytovat taky sluchové, čichové halucinace, či iluze doteku. Takovýto stav může trvat přibližně několik málo minut a zmizí s nástupem migrény. Ke spuštění migrény můžou vést různé tělesné faktory a faktory prostředí, jako je jídlo, hormonální změny, počasí a stres. Avšak, co je důležité vědět, že takovýto spouštěč může být pro každého jiný. Někomu migrénu spustí špatné počasí, jinému nikoli. Může jít jak o silné slunce, sluneční záření a světlo, tak i vlhko, barometrické změny tlaku.

Endokrinní změny v organismu mají výrazný vliv na bolest hlavy a souvisejí především s nerovnováhou hormonů během menstruace, těhotenství či menopauzy u žen. Právě z těchto důvodů se klinická deprese i migréna týká vyššího procenta žen, než mužů. Podle výzkumů v této oblasti se stoprocentně hereditární vlivy nepotvrdily, avšak dědičné predispozice podle odborníků výrazný vliv na rozvoj migrény sehrávají. Je přibližně padesátiprocentní možnost, že u dítěte se budou vyskytovat tendence k migrénám, jestliže jeden z rodičů jimi trpěl, a pětasedmdesátiprocentní možnost výskytu, jestliže migrénou trpí oba rodiče. Léčba zahrnuje převážně medikamentózní přípravky, pomáhají taky relaxační metody, které však bývají účinnější ještě před úplným rozvinutím migrény. Když se objeví prudké a dlouhotrvající bolesti hlavy a tyto migrény nejsou situační, naopak, vyskytují se relativně často u daného jedince, je potřebné, aby člověk zašel ke svému praktickému lékaři, který podle vyšetření posoudí další postup. Farmakologické přípravky, které se používají na léčbu migrénových stavů můžeme klasifikovat jako symptomatické, tj. akutní, zaměřené na odstranění migrény a její symptomů. Druhou skupinou jsou léky profylaktické, tj. preventivní. Tyto se doporučují za účelem prevence či snížení počtu migrénových záchvatů u těch pacientech, u kterých se vyskytují časté migrény, tedy dva či vícekrát za měsíc.

Tyto léky jsou tedy prevencí před dalším atakem migrény, neléčí symptomy, když už se migréna objeví. Tzv. beta-blokátory jsou nejčastěji předepisované léky a považují se za efektivní preventivní léčbu. Antidepresiva mohou taky zmírňovat migrény, a to svým částečným analgetickým účinkem, jelikož ovlivňují funkce serotoninu, který ovlivňuje pociťování bolesti a přenáší nervové impulzy v mozku. Další skupinou léků jsou blokátory kalciových kanálů, které zabraňují zužování cév (vazokonstrikci) a tím bolesti, která toto zužování cév doprovází. Můžeme říct, že při migréně to co bolí, není hlava, ale právě prudké zužování a rozšiřování cév a tepen v oblasti hlavy. Bolest hlavy, a teda migrény můžeme tedy zařadit mezi cévní onemocnění. Jakákoli bolest je vývojově určena k tomu, aby člověka varovala, resp. informovala o tom, že dačo ve vnitřním prostředí organismu, nebo na povrchu, není v pořádku a vyžaduje nápravu. Proto i migréna může být varovným znakem vážnějších onemocnění a je tedy potřebné jí věnovat pozornost. Při jakýchkoli dlouhotrvajících stavech migrény kontaktujte svého ošetřujícího lékaře nebo specializované zařízení pro léčbu bolesti.

Není to „jenom bolest hlavy“, migréna je komplexní nemoc, která způsobuje silnou, často až ochromující bolest. Obvykle se vyskytuje na jedné straně hlavy a je doprovázená nevolností, přecitlivělostí na světlo a hluk, závratěmi a jinými symptomy. U deseti až dvaceti procent lidí trpících migrénami se projevuje i fenomén nazýván aura, v jehož pruběhu pacienti vidí záblesky světla, slepé skvrny a cikcakovité tvary. Příznaky migrény mohou být natolik vysilující, že podle nedávného průzkumu až jedna čtvrtina lidí vyhledá lékařskou pomoc na pohotovosti. Na druhé straně však více než polovina lidí trpících migrénami nikdy nekonzultuje tento svůj problém se svým lékařem. Je pravda, že neexistuje definitivní lék na migrénu, ale rozhodně nemusíme dovolit migrénám ovládat naše životy.

Nabízíme Vám šest lékařsky ověřených způsobů, jak bojovat se silnou bolestí hlavy. * Získejte diagnózu Proč více lidí trpících migrénami nenavštíví svého lékaře? Protože jsme zvyklí, že úlevu od bolesti najdeme více-méně spolehlivě v běžném léku utišujícím bolest. Jelikož bolesti hlavy jsou považovány za normální, nemnoho lidí odbornou pomoc vyhledá. Ovšem jenom v lékařské ordinaci můžete najít moderní medikamenty, které nejenom utlumí bolest, ale dokážou ukončit její průběh bez toho, aby se dostavila ospalost nebo otupělost mysli. * Zneškodněte jí v počátcích Nikdy neignorujte prvotní příznaky přicházející migrény. Většina léků proti bolesti běžně dostupných v lékárnách (aspirin, ibuprofen, apod.) pozbývá plný účinek, když bolest postupuje a dostaví se i další již zmíněné symptomy. * Žijte aktivně Chůze, jogging, plavání nebo aerobic můžou pomoci předcházet migrénovým stavům.

Fyzické cvičení stimuluje tělo k vylučování endorfinů, hormonů, které zlepšují náladu a tak odbourávají stres, který je jedním z nejběžnějších spouštěčů migrén. Toto se týká ovšem jenom prevence. Migréně v počátcích fyzické cvičení rozhodně nepomůže, naopak, bolest hlavy se zintenzivní. * Neopouštějte své zaběhané koleje Možná, že to bude znít nudně, ale držet se rutiny je v případě migrén prospěšné. Je to proto, že změny v denním rozvrhu - dlouhý spánek o víkendech, vynechávání snídaně, nebo nepravidelná fyzická aktivita - to všechno snadno nastartuje bolesti hlavy. Snažte se jít spát v pravidelnou dobu, přes den nevynechávat jídla a jíst podle možnosti ve stejnou dobu. I nízká hladina cukru v krvi může způsobit nástup migrény. * Neberte si věci tak k srdci Stres patří k nejčastějším spouštěcím mechanizmům migrény, naučit se s ním bojovat značí snížit pravdipodobnost migrény, nebo alespoň zmírnit její projevy. V podstatě cokoliv, co odvede Vaši mysl pryč od všech každodenních starostí má příznivý vliv na duševní rovnováhu, která je v boji s migrénami nezbytná. Tip na zmírnění stresu: postupné uvolňování svalů nejenom předchází, ale i zmírňuje bolesti hlavy.

Najděte si tichou místnost a lehněte si na pohodlný povrch. Několikrát se zhluboka nadechněte a začněte postupně svírat a uvolňovat různé svaly ve směru od hlavy k patám. Když je sval napnutý, zadržte na dech na několik sekund. Pak sval uvolněte a pomalu vydechněte. * Zjistěte, které jídlo Vám způsobuje migrény Je známé, že některá jídla a přísady mohou spouštět migrény. Například čokoláda obsahuje látky, které vyvolávají bolest hlavy rozšiřováním cév. Mezi další běžné „spouštěče“ patří vyzrálý sýr, alkohol, marinovaná jídla, banány, cibule, glutaman sodný a konzervant aspartam/fenzlalanin. Nedovolte tedy, aby Vám migréna pokazila den, nebo dokonce několik dnů. Pokuste se zamezit preventivně jejímu vzniku už když cítíte, že nastupuje. Prevence je úspěšnější, než pak když už migréna nastoupí.