Všichni víme, že pít je nutné, a příjem tekutin že je velmi zásadní záležitost pro kvalitu života. Ovšem to, co je naprosto neprůhledné, jsou odpovědi na základní otázky: 1. kolik pít, 2. co pít, 3. kdy a jak pít. Tak se pěkně usaďte, vezměte si k ruce skleničku čisté vody, pomalu popíjejte a pozorně čtěte. Množství tekutin, které je nutné vypít, závisí na několika vnitřních činitelích – na věku, hmotnosti, námaze, zdravotním stavu – a vnějších činitelích – na teplotě vzduchu, vlhkosti a síle větru.

Existuje vzorec pro výpočet obecného příjmu tekutin, který se počítá v závislosti na váze. Svou váhu násobíme koeficientem 0,035 a výsledek označuje doporučenou denní dávku tekutin v litrech. Příklad: 64 kg x 0,035 = 2,24 litru tekutin denně Máme-li nadváhu, počítáme s optimální váhou a za každých 11 kg navíc připočteme k doporučenému množství tekutiny 0,25 litru. Příklad: Měřím 160 cm a vážím 96 kg. Pro tyto účely je plně dostačující, když od výšky odečtu 100 a výsledek považuji za optimální váhu. 160 – 100 = 60 optimální váha 96 – 60 = 36 kg nadváhy 60 x 0,035 = 2,1 l tekutin denně jako základ 36 : 11 = 3 a kousek, tzn. že k základu připočteme 0,75 l (3 x 11) a za zbývající kousek ještě několik loků. Suma sumárum, měřím-li 160 cm a vážím-li 96 kg, musím během 24 hodin vypít 2,85 litru tekutiny a několik loků pro dobrou míru navíc. U dětí pod 100 cm je možné nechat pitný režim na jejich libovůli. Děcka většinou vědí, kdy se mají napít a kolik toho mají vypít, spíše jim bráníme v dostatečném příjmu tekutin (nepij tolik, nebo budeš mít v bříšku žábu). Je ovšem důležité, aby stále měly přístup k dostatečnému množství vody. Zkontrolujte, zda ve školce mají vždy možnost napít se, kdy chtějí, a není-li tomu tak, dávejte jim s sebou pet lahvičky s vodou. To samé platí přirozeně i pro školu.

Pokud dítě pije příliš mnoho a má stále pocit žízně, jděte s ním k lékaři. Pokud pije příliš málo, jděte do sebe a napravte to. Tím jsme se od váhy dostali k věku. Obtíže většinou nastávají kolem dospívání, kdy nedospělci pijí buď příliš málo, nebo příliš mnoho. Měla jsem v péči čtrnáctiletou slečnu, která denně vypila až 12 litrů tekutin, protože chtěla hubnout. Pravdou je, že tyto děti pijí spíš méně – u dívek se tu nabízí prostor k vysvětlení, že voda prospívá pleti, vlasům, vytvarování těla, a pro chlapce bývá důležité, že stoupá síla, schopnost koncentrace a výdrž. Dospělí většinou pijí málo, zejména ženy zhusta postrádají pocit žízně. V takových případech je nutné se to prostě a jednoduše naučit. Je vhodné rozestavět kolem sebe lahve s vodou tak, abychom je měli neustále na očích, využít možnosti mobilu a každou hodinu si nechat doručit upozornění “napij se!”, nevycházet ven bez lahve, mít ji v autě… Senioři by měli pít hodně a nečiní tak. Většinou hraje podstatnou roli oslabený močový měchýř či problémy s prostatou, někdy i ztráta pocitu žízně.

Pokud pitný režim tvrdohlavě odmítají, je možné doporučit stravu více tekutou (polévky), kašovitou, kompoty, pudinky a podobně. Není důležité jenom to, kolik vypijeme, ale i co pijeme. Nikdy by nás nenapadlo umýt si obličej ve špinavé vodě z nádobí. Všechny své buňky ale “s láskou a péčí” promýváme “špinavou vodou” v podobě čaje, kávy, džusu, coly, minerálky či multivitamínového nápoje. Voda v našem těle má zcela specifickou krystalickou mřížku – stejná je buď v krvi a tělních tekutinách jiných živých bytostí, nebo v ovoci, zelenině, rostlinách. Rovněž ji můžeme najít ve vodě přemrzlé či naopak velmi dlouho vařené. Zní to možná lehce odpudivě, ale odpudivé to není, na pití teplé vody si zvyknete velmi snadno. V teplých měsících není nutné vodu ohřívat, stačí pokojová teplota. Protože se nedá život trávit pouze o teplé vodě, jsou tu ještě další možnosti – rozmixovat na kaši ovoce, zeleninu či bylinky a dolít vodou (3 díly vody, 1 díl přídavku). V případě bylinek vodu pouze “ocukrujeme” – stačí lžička bylinek do sklenice vody. Doporučuji velmi, velmi slabé čaje, velmi, velmi slabý vinný střik, velmi, velmi slabou citronádu!

A tak dál... Ale ke kávě, k normálně silnému čaji, k mléku – vždy přidávejte sklenku vody! Minerálky rozhodně nemůžeme pít každý den, byť mají optimální poměr minerálů. Jedná se většinou o minerály anorganické, které umí zpracovat rostliny (a víly), ale naše těla s tím již mají potíže. Koneckonců na anémii nikdo z nás necucá šrouby, ale u minerálek jsme natolik “masírováni” reklamou, že po nich saháme naprosto bez rozmyslu, dokonce ještě s pocitem, že děláme něco pro své zdraví! Naše ledviny jsou schopny během hodiny zpracovat 300 – 350 ml vody, tzn. jeden větší hrnek. Pokud pijeme najednou více tekutiny, ledviny to nezvládají a močí odchází i tolik potřebné minerály, stopové prvky a vitamíny rozpustné ve vodě (těch je většina). Není tedy možné pít “do zásoby”.

Rozdělte si svou denní dávku tekutin do několika dílčích částí – a hlavně – pijte přes den! Ledviny jsou energeticky na vrcholu své funkce denně mezi 17. až 19. hodinou. Po této době zvolňují až do rána. Mezi pátou a sedmou ranní odpočívají. Pokud budete hodně pít večer a během noci, škodíte si, namáháte ledviny a močový měchýř, a to si pište, že vám to spočítají! Nejvíc pak škodí alkohol, hlavně mezi 21. a 23. hodinou, tedy v době, kdy se odehrává většina mejdanů. V úvodu jsem psala o doporučeném množství tekutin vzhledem k váze. Toto množství vyloučíte během 24 hodin močí. Ovšem je tu ještě stolice, dech, pot a menstruační krev – tudy všudy rovněž z těla odchází voda. Takže ve vedru, při fyzické i psychické zátěži, při průjmovitých onemocněních, silné menstruaci, virózách a nachlazeních, během očistných programů (pozor, týká se to i psychoanalýzy!), ve větrném počasí, prostě vždy, když jste v zátěži, musíte pít ještě víc! Ale nepřehánět! Ostatně jíteli zeleninu a ovoce, polévky a sýry, můžete si je směle připsat na konto 1 litru vody denně přijaté v potravě. A protože jste teď po přečtení tohoto článku po psychické zátěži, jděte si načepovat ještě jednu sklenku vody!