Kuřáci často vypadají starší než nekuřáci stejného věku. Důvod předčasné tvorby vrásek na tvářích kuřáků byl však neznámý – až do nedávné doby. Britští vědci nedávno zkoumali kůži řady dobrovolníků, kteří kouřili denně balíček či méně cigaret. Výsledky ukázaly, že kouření zvyšuje v těle produkci MMP, což je enzym, který ničí kolagen, zodpovědný za udržení pružnosti pokožky. Studie rovněž ukázala, že tento enzym je aktivnější na kůži kuřáků, kteří jsou vystaveni vysoké hladině slunečního záření.

Pamatujte si, že příliš mnoho času stráveného na slunci působí rovněž stárnutí pokožky. Pokožka kuřáka je tak zasažena hned dvakrát – jednou sluncem a podruhé cigaretami. Když se budete cigaretám vyhýbat, přinese vám to ovšem mnohem větší prospěch, než že budete jen vypadat mlaději. Nekuřáctví rovněž chrání před srdečním onemocněním, rakovinou plic, mozkovou mrtvicí a řadou dalších závažných zdravotních problémů. Podle výsledků studie vypracované na Institute of Health Science při Oxford-ské univerzitě na 569 ženách, které buď kouřily v době studie, kouřily dříve nebo nikdy nekouřily, musejí ty ženy, které chtějí otěhotnět, ale nepřestanou kouřit, čekat na početí o dva měsíce déle než ženy nekuřačky.

Vedoucí studie Marcus Munafo dodává: „Rizika kouření během těhotenství jsou dobře zdokumentována, zahrnují vyšší kojeneckou úmrtnost, vyšší riziko, že se u miminka rozvine vážná infekce dýchacího traktu, i nižší porodní váhu.“ Journal of Biosocial Science 2001;33 Vědci z Harvard School of Public Health v Bostonu sledovali v období 1976 až 1996 7000 žen s cukrovkou II. typu. Během této doby zemřelo 724 z těchto žen. Vědci zjistili, že ty diabetičky, které kouřily jednu až čtrnáct cigaret denně, měly o 43% vyšší riziko úmrtí než diabetičky, které nikdy nekouřily. Ženy, které kouřily více než 35 cigaret denně, čelily více než dvojnásobnému riziku úmrtí. Ukázalo se však také, že ženy, které přestaly kouřit před více než deseti let, měly v porovnání s nekuřačkami jen mírně zvýšené riziko úmrtí. Podle výzkumníků je proto třeba vyvíjet napříště mnohem větší úsilí ke snížení míry kouření u diabetiků, kteří jsou vysoce rizikovou skupinou.

Rozdíly mezi mužem a ženou byly prokázány i při zkoumání vlivu kouření na ženský a mužský organismus. Například vylučování nikotinu, jež se řídí hmotností kuřáka, je podstatně vyšší u mužů než u žen. To je patrně i důvod, proč ženy kouří menší množství cigaret denně než muži, a přitom dosahují stejné úrovně hladin nikotinu v séru. Znamená to rovněž, že důsledek a účinek stejné dávky nikotinu je u žen výraznější a kvalitativně odlišný. Motivace ke kouření a druh situací, při nichž kuřáci sahají po cigaretě, jsou u obou pohlaví rovněž rozdílné. Kouření je sice dost často vázáno na stresory prostředí u žen i u mužů, daleko vyšší vliv negativních afektů u žen však dokumentuje, že ženy odpovídají na stres diferencovaně a mají k dispozici méně instrumentálních odpovědí než muži.

I když se údaje v literatuře liší, zdá se, že ženy reagují na zevní stimuly mnohem citlivěji. To se odráží i v jejich rozdílné reakci na nikotin a ve faktu, že ženy, které chtějí kouření zanechat, hodnotí samy sebe jako závislé na kouření. Tělesné, psychosociální a behaviorální změny ženy souvisejí s ovariálním cyklem a mají nepochybný vliv i na chování žen-kuřaček. Kouření a symptomatologie kuřácké abstinence doznávají během menstruačního cyklu jasných změn. Na základě automatického měření topografie kouření bylo zjištěno, že mnoho žen kouří nejvíce během menses a během premenstruační fáze. Podání nikotinu stimuluje uvolňování dopaminu, norepinefrinu, beta-endorfinu a dalších neuroregulačních substancí, které hrají důležitou roli v regulaci afektu či psychomotorických projevů. Protože jsou tyto látky též ovlivňovány menstruačním cyklem, je pravděpodobné, že kouření je používáno ke kompenzaci nepříjemných pocitů, psychosociálních či kognitivních změn, majících vztah k jeho jednotlivým fázím.

Četné práce např. poukazují na vyšší příjem potravy, na přírůstek hmotnosti, na touhu po sladkostech a po čokoládě během luteální fáze menstruačního cyklu. Pokud nikotin vyvolává posun v preferenci sladkostí, je pravděpodobné, že má anorektické a váhu snižující účinky, což může posilovat jeho úlohu u žen kontrolujících svoji hmotnost. Negativní afekty se výrazně projevují v premenstruu zvláště u žen, které trpí kolísáním nálad v průběhu menstruačního cyklu. Vzestup negativních nálad a zhoršení socializace během pozdní luteální fáze může tedy rovněž podmiňovat stoupající kuřáctví žen-kuřaček. Bylo též zjištěno, že ve srovnání s nekuřačkami vykazují kuřačky méně závažnou dysmenoreu, což lze přičítat tomu, že kouření uvolňuje menstruační křeče. Ženy tedy mohou kouřit diferencovaně jako odpověď na různé druhy vlivů s cílem kompenzovat hormonálně vyvolané změny ve svém organismu. Jaké jsou však dlouhodobé vlivy kouření na menstruační cyklus a celkový zdravotní stav ženského organismu?

Následující výčet je výmluvný. Vyšší prevalence menstruačních nepravidelností u kuřaček než u nekuřaček. Ve srovnání s nekuřačkami dřívější nástup menopauzy o 1,74 roku. Vyšší incidence osteoporózy v menopauze. Několikanásobně zvýšené riziko výskytu kardiovaskulárních chorob (a zvláště u žen, které kouří a používají orální antikoncepci), riziko vzniku rakoviny plic a stále stoupající výskyt těchto a mnoha dalších onemocnění. – Děti a nedozírné důsledky, jež může kouření rodičů, a matek zejména, mít na jejich zdraví a vývoj, je samostatné téma, jež zasluhuje mimořádnou samostatnou pozornost. Kéž by ji v budoucnu nepotřebovalo!

Kuřáci často vypadají starší než nekuřáci stejného věku. Důvod předčasné tvorby vrásek na tvářích kuřáků byl však neznámý – až do nedávné doby. Britští vědci nedávno zkoumali kůži řady dobrovolníků, kteří kouřili denně balíček či méně cigaret. Výsledky ukázaly, že kouření zvyšuje v těle produkci MMP, což je enzym, který ničí kolagen, zodpovědný za udržení pružnosti pokožky. Studie rovněž ukázala, že tento enzym je aktivnější na kůži kuřáků, kteří jsou vystaveni vysoké hladině slunečního záření.

Pamatujte si, že příliš mnoho času stráveného na slunci působí rovněž stárnutí pokožky. Pokožka kuřáka je tak zasažena hned dvakrát – jednou sluncem a podruhé cigaretami. Když se budete cigaretám vyhýbat, přinese vám to ovšem mnohem větší prospěch, než že budete jen vypadat mlaději. Nekuřáctví rovněž chrání před srdečním onemocněním, rakovinou plic, mozkovou mrtvicí a řadou dalších závažných zdravotních problémů. Podle výsledků studie vypracované na Institute of Health Science při Oxford-ské univerzitě na 569 ženách, které buď kouřily v době studie, kouřily dříve nebo nikdy nekouřily, musejí ty ženy, které chtějí otěhotnět, ale nepřestanou kouřit, čekat na početí o dva měsíce déle než ženy nekuřačky.

Vedoucí studie Marcus Munafo dodává: „Rizika kouření během těhotenství jsou dobře zdokumentována, zahrnují vyšší kojeneckou úmrtnost, vyšší riziko, že se u miminka rozvine vážná infekce dýchacího traktu, i nižší porodní váhu.“ Journal of Biosocial Science 2001;33 Vědci z Harvard School of Public Health v Bostonu sledovali v období 1976 až 1996 7000 žen s cukrovkou II. typu. Během této doby zemřelo 724 z těchto žen. Vědci zjistili, že ty diabetičky, které kouřily jednu až čtrnáct cigaret denně, měly o 43% vyšší riziko úmrtí než diabetičky, které nikdy nekouřily. Ženy, které kouřily více než 35 cigaret denně, čelily více než dvojnásobnému riziku úmrtí. Ukázalo se však také, že ženy, které přestaly kouřit před více než deseti let, měly v porovnání s nekuřačkami jen mírně zvýšené riziko úmrtí. Podle výzkumníků je proto třeba vyvíjet napříště mnohem větší úsilí ke snížení míry kouření u diabetiků, kteří jsou vysoce rizikovou skupinou.