Infarkt srdečního svalu je akutní formou ischemické choroby srdce. Srdečně-cévní onemocnění jsou v Evropě stále na prvním místě mezi příčinami úmrtnosti obyvatelstva. Co je infarkt? V odborné terminologii se v poslední době používá častěji pojem koronární choroba srdce než ischemická choroba. Charakterizuje přesněji příčinu onemocnění, kterou představuje aterosklerotický proces (od slova aterom – sklerotický plát) způsobující ucpávání koronárních čili věnčitých tepen.

Tyto tepny zásobují srdeční sval (myokard) okysličenou krví, tedy kyslíkem a potřebnými živinami. Bezprostřední příčinou takovéhoto akutního ucpání (uzávěru) tepny je zpravidla krevní sraženina (trombus), která se vytvoří obvykle na těchto zúžených místech s poškozenou vnitřní výstelkou (endotelom). Následně vzniká akutní ischemie čili nedokrvení a nedokysličení části srdeční svaloviny, která potom odumírá – tj. dochází k její nekróze, a ta se později hojí vazivovou jizvou. Akutní infarkt myokardu se projeví většinou prudkou nesnesitelnou bolestí za hrudní kostí, strachem ze smrti až šokovým stavem. Bolest může vyzařovat do levé horní končetiny a šířit se po její vnější straně až k malíčku a prsteníku. Někdy bolest vyzařuje do brady a zubů, jindy do zad pod lopatky, může se též projevit zvracením, kdy imituje akutní břišní příhodu.

RIZIKOVÉ FAKTORY Je jich mnoho, dělí se na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné patří věk, pohlaví a dědičnost. Hlavními ovlivnitelnými faktory jsou: * kouření, * obezita, * cukrovka (zejména neléčená), * vysoký krevní tlak, * dyslipoproteinémie (zvýšení hladiny cholesterolu a krevních tuků), * nedostatek pohybu, * psychický stres a další činitelé nezdravého způsobu života ... PREVENCE A LÉČBA Základem prevence je především úprava životosprávy, tj. zdravý životní styl. Je potřeba vystříhat se všech ovlivnitelných negativních vlivů na srdečně-cévní systém. Důležité je hlavně nekouřit a nezdržovat se v kuřáckém prostředí, hlídat si tělesnou hmotnost, v rámci preventivních prohlídek pravidelně kontrolovat hladinu krevního cukru, lipidů a krevní tlak.

Věnovat dostatek času pravidelnému pohybu – aspoň 3x do týdne jednu hodinu aerobního tréninku (tj. rychlá chůze, běh, jízda na kole, plavání a podobně). Pokud to jen lze, vyhýbat se stresu, respektive naučit se jej zvládat a kompenzovat relaxací, pobytem v přírodě na čerstvém vzduchu, aktivním odpočinkem... Léčba akutního infarktu patří do rukou odborníků na koronárních jednotkách nemocnic a přesahuje rámec tohoto článku. Avšak co by si měl každý člověk uvědomit, ať už je postižený on sám, nebo někdo v jeho okolí, že hlavní roli hraje ČASOVÝ FAKTOR! Ihned, zdůrazňuji IHNED!, jakmile je vysloveno reálné podezření (typické příznaky) na akutní infarkt myokardu, je nutné volat rychlou lékařskou pomoc (RLP) – záchranku. Zůstat v klidu a čekat. Pokud je k dispozici, vzít si sedativum a Anopyrin, pod jazyk Nitroglycerin.

Protože rozhodující je časový interval od projevu prvních příznaků po odborné ošetření, tj. zprůchodnění ucpané cévy – ať už farmakologicky (trombolýzou), nebo katetrizací (balonkem) či operačním řešením – spojkou (bypass). S ubíhajícími minutami a hodinami se totiž riziko pro pacienta enormně zvyšuje. PRODUKTY ENERGY JAKO DOPLNĚK PREVENCE A LÉČBY Základním přípravkem je bylinný koncentrát Korolen. Harmonizuje orgánovou dráhu srdce a detoxikuje organismus. Dávkování je zpočátku nižší – 2x denně 2 kapky, nejlépe ve sklenici vody (půl hodiny před jídlem nebo hodinu po něm). Po cca 7 - 10 dnech se dávka pozvolna zvyšuje na obvyklých 2 - 3x denně 5 kapek (maximální doporučená denní dávka je 3x denně 7 kapek). Přípravek se užívá 3 týdny, potom následuje 1 týden přestávka a v užívání se pokračuje další 3 týdny. Tento 3týdenní cyklus s týdenní přestávkou je dobré víckrát za sebou opakovat. Potřebný je dostatečný příjem tekutin, aspoň 2 litry vody denně.

Jako další, tzv. nadstavbový doplněk výživy, je vhodný bioinformační přípravek Vitamarin. Obsahuje kromě jiného více-nenasycené mastné kyseliny omega-3 (rybí tuk z Engraulis japonicus), čímž pomáhá odbourávat cholesterol a tuky uložené v cévách. Zlepšuje tak jejich průchodnost a elasticitu. Užívá se 2 - 3x denně po 2 kapslích. Taktéž po 3 týdnech užívání následuje týden přestávka a cyklus se víckrát opakuje. Flavocel – tento velmi účinný antioxidant obsahuje nejen přírodní vitamin C (kyselinu askorbovou), ale i bioflavonoidy a ibišek. Brání oxidaci tzv. “zlého” LDL cholesterolu, který pokud není v oxidované formě, nepůsobí tak škodlivě (aterogenně) na cévní stěnu. Flavocel eliminuje do značné míry i nežádoucí účinky kouření, nezdravé stravy a životosprávy. Dávkujeme jej 2 - 3x denně 1 tabletu po jídle. (Kuřáci až 3x denně 2 tablety.) Biomultivitamin pomáhá organismu jako komplexní antioxidant v prevenci oxidačního stresu, zároveň dostatečně doplňuje chybějící vitaminy ve stravě – pokrývá minimální denní potřebu vitaminů v dávce 1 kapsle denně po jídle.

Velmi účinný přírodní detoxikant na bázi humátů Cytosan slouží hloubkové očistě organismu. Má i výrazné protizánětlivé a antioxidační účinky.Podáváme 1 - 3x denně 1 kapsli nalačno, respektive před jídlem, je dobré zapít jej vodou. Individuální vhodnost těchto i dalších přípravků Energy je možné otestovat a upřesnit pomocí EAV přístroje Supertronic v klubech Energy. Představují významný přínos v prevenci a přírodní léčbě tzv. civilizačních nemocí na bázi celostního a šetrného přístupu k lidskému organismu v jednotě s psychickým stavem, životním prostředím a okolím.

Jsme neustále bombardováni chmurnými a osudovými zprávami, které nás varují, že srdeční choroby jsou u Američanů zabijákem číslo jedna a hned za nimi následuje rakovina. A co víc - na světě už máme epidemicky rozšířený diabetes a obchodníci se strachem nás neustále varují, že prasečí chřipka na nás číhá za každým rohem, aby nás vehnala do pandemie. Co je ale tou největší hrozbou pro vaše zdraví? Podle Stevena Blaira - epidemiologa a výzkumníka, je nejvážnějším zdravotním problémem 21. století tělesná neaktivita Američanů a představuje tedy největší riziko pro vnik nemocí. Zjednodušeně vyjádřeno, sezení na zadku, namísto abyste hýbali svým tělem nebo cvičili v průběhu každodenního života, může být smrtelné. Naneštěstí dnes už nesmírně mnoho Američanů - kolem 50 miliónů žije sedavým životem.

To vystavuje tyto televizní vysedávače (couch potatoes) zvýšenému riziku zdravotních problémů a předčasného úmrtí, jak poznamenal na adresu Američanů nedávno Steven Blair u příležitosti 117. výroční konference the American Psychological Association (APA), konané v Torontu. Konstatoval rovněž, že "během několika posledních desetiletí jsme ve velkém rozsahu přenesli fyzickou aktivitu každodenního života na stroje - došlo k tomu u většiny lidí v industrializovaných společnostech". Steven Blair se přitom opírá a průzkum dokládající, že kolem 25 - 35 % dospělých Američanů je neaktivních. Mají sedavé zaměstnání, chybí jim jakýkoliv program pravidelné fyzické aktivity, nevěnují se ani pracím v domácnosti nebo kolem domu. "Při tomto přístupu si tito lidé až zdvojnásobují své riziko vzniku různých zdravotních problémů ve srovnání s těmi, kteří jsou třeba jen průměrně aktivní a zdatní. Máme tu před sebou závažný problém týkající se veřejného zdraví," sdělil Steven Blair ve svém prohlášení médiím.

Blíže o Stevenu Blairovi: je profesorem pro nauky o pohybu a epidemiologii při the University of South Carolina's Arnold School of Public Health a je uznávaný jako přední světový odborník na tělesný pohyb a jeho zdravotní přínosy. Byl jedním z vědeckých autorů významné vědecké zprávy vydané v r. 1996 pod názvem the U. S. Surgeon General's Report on Physical Activity and Health Jeho rozsáhlý výzkum je soustředěn na the Aerobics Center Longitudinal Study (ACLS) a stále pokračuje na této studii, která začala v r. 1970 a je v ní sledováno více než 80 000 lidí. V rámci této studie je sledována historie zdravotního stavu, vědci periodicky vyhodnocují výsledky fyziologických měření společně s BMI (body mass index). Každý z dobrovolníků, zapojených do této studie, také prochází testem stresové zátěže. Z výsledků této studie lze vyvozovat závěry o tom, jaký vliv má tělesná zdatnost na délku života. Takže například v navazující studii, kdy bylo sledováno 40 842 lidí zapojených v ACLS bylo zjištěno, že nízká tělesná zdatnost se podílela na cca 16 % všech úmrtí - a těmto mohlo být pravděpodobně zabráněno, pokud by tito lidé prostě jen věnovali denně alespoň půl hodiny chůzi.

Co je však nejdůležitější - toto procento počtu úmrtí bylo znatelně vyšší než u ostatních rizikových faktorů, jako např. u obezity, kouření, vysokého cholesterolu nebo diabetu. V ACLS vychází najevo, že lidé, kteří jsou i jen mírně tělesně zdatní, žijí asi o 6 let déle než ti, které je možné zařadit mezi televizní vysedávače. Steven Blair odhalil, že cvičením lze zdolávat i nemoci jako je třeba rakovina prsu. Vyhodnocením 14 811 žen z ACLS vychází najevo, že ženy s dobrou tělesnou kondicí mají asi o 55 % menší riziko úmrtí na rakovinu prsu ve srovnání se ženami, které necvičí. Toto ohromné snížení počtu úmrtí bylo vyhodnoceno i s ohledem na další rizikové faktory (BMI, kouření, rodinná anamnéza a další).

Na výše zmíněném vystoupení na 117. konferenci Blair také doložil, že nové důkazy dávají najevo i prospěšnost cvičení na zdraví mozku a oddálení procesu demence. "Potřebujeme zavést mnoho změn, abychom všechny povzbudili k větší tělesné aktivitě, vyvolali změny ve veřejném zdravotním pojištění, zdravotní péči, aktivizovali lidi ve školách a na pracovištích a odstartovali změny v sociálním a fyzickém prostředí. Je potřeba více komunit, kam lidé budou rádi přicházet za pohybem," řekl Blair ve svém prohlášení pro tisk. "Věřím tomu, že především psychologové mohou pomoci při rozvíjení lepšího životního stylu, aby přivedli veřejnost k větší aktivitě - třeba i s pomocí Internetu nebo dalších moderních technologií."