Faktory popsané níže, jsou nazývány „Vítězné nadměrné klimatické faktory“, neboť za normálních okolností počasí nemá patologický efekt na organismus. Toto přichází v úvahu pouze při nadměrném či dlouhodobém či neočekávaném (např. prudkém ochlazení v létě) působení klimatických faktorů nebo při oslabení obranné energie těla WEI QI. Každá nemoc je totiž boj mezi správnou energií ZHONG QI a mezi škodlivou energií XIE QI a záleží na tom, která převládne. Kupř. pokud pacient má bolesti v krku, kýchání, odpor k chladu, lehké pocení, zánět mandlí, žízeň a rychlý a povrchový puls, tak toto jsou jasné příznaky pro tzv. Zevní horký vít a netřeba zjišťovat, zda-li předtím pacient byl vystaven horkému větru.

Konstituce pacienta však určuje typ nemoci, kupř. pacient s konstitucí horka bude při napadení zevním větrem mít příznaky horkého větru, naopak pacient s konstitucí nedostatečného YANG bude při napadení zevním větrem mít příznaky chladného větru apod. Také v praxi je horký vítr a chladný vítr nejčastější zevní příčinou onemocnění. Všechny klimatické faktory vstupují do tila cestou nosu, úst a kůže. V dnešní době se objevuje nová nemoc „z klimatizace“. Air-condition (klimatizace) působí jako zevní vítr a člověk přicházející z horka do klimatizované místnosti, je tímto větrem snadno napaden, neboť v horkém prostředí se potí, jeho póry jsou otevřeny a povrch těla je mnohem zranitelnější pro vstup vnější patologické škodliviny. Každý klimatický faktor se chová v organismu podobně jako v přírodě: vítr se rychle a náhle mění, chlad stahuje a zapříčiňuje bolesti a vodní výtoky, vlhko postupně vzlíná a projevuje se hustými lepkavými výtoky, sucho vysušuje tělesné tekutiny, horko a oheň stoupá a projevuje se pocity horka, žízní a duševního neklidu. 6 klimatických faktorů odpovídá za vnější příčiny: * vítr * chlad * horko * vlhko * sucho * oheň Vítr: Vítr je „nositelem 1000 nemocí, je hrotem oštěpu“, snadno vniká do těla. Je YANG v přírodě a zraňuje YIN a krev. Příznaky jsou stejné jako v přírodě: nastupuje náhle a mění se rychle, přemísťuje se pružně, fouká přerušovaně a pohybuje korunkami stromů. To v praxi znamená: * náhlý nástup * rychlé změny příznaků * příznaky se přemisťují * napadá horní část těla * napadá nejdříve kůži * napadá nejdříve plíce * způsobuje svědění * způsobuje křeče, třesy, ale i ztuhnutí a ochrnutí (pouze vnitřní vítr)

Příznaky zevního větru (obecně): * odpor k chladu či větru * kýchání, kašel * rýma * event. horečka * ztuhnutí a bolesti šíje * svědění v krku * pocení ano či ne (závisí, zda-li převládá vítr či chlad nebo stavu nedostatku či nadbytku WEI QI) * povrchový puls Chladný vítr: Odpor k chladu, třesavka, kýchání, kašel, vodová řídká rýma, není horečka či jen slabá, silné ztuhnutí a bolesti šíje, není pocení, není žízeň. Horký vítr: Odpor k chladu díky zablokované WEI QI ve svalech - třesavka, kýchání, kašel, rýma s lehce žlutým výtokem, horečka (boj mezi škodlivinou a správnou energií), ztuhnutí a bolesti šíje, lehké pocení, svědivé hrdlo, bolesti v krku, oteklé krční mandle, žízeň. Vnitřní vítr: Je vždy vnitřního původu a je spojen s játry. Příznaky: třes, tiky, motolice a těžké závratě, pocit necitlivosti (mravenčení), v těžších případech se objevují křeče, záchvaty bezvědomí (epilepsie), obloukovité prohnutí těla, (febrilní křeče u dětí), ochrnutí poloviny těla a zkřivení úst (mozkové mrtvice). 3 možnosti vzniku vnitřního vitru: * Nadměrné horko v pozdních stádiích horečnatých nemocí, které se dostává do krve a plodí vítr podobně jako při velkém lesním požáru vzniká v konečném stádiu vítr.

Příznaky: vysoká horečka, zmatení, bezvědomí a obloukovité prohnutí těla (meningitis a febrilní křeče) * YANG jater po delším působení umožňuje vznik vnitřního větru. Příznaky: těžké závratě a motolice, bolesti hlavy, podrážděnost * Nedostatečnost krve jater plodí vnitřní vítr Příznaky: pocit necitlivosti a mravenčení, závratě, rozmazané vidění, tiky, lehký třes Chlad: Chlad je YIN a zraňuje YANG. Zevní chlad napadá tělo nejčastěji spolu s větrem jako chladný vítr (viz. Výše). Muže pronikat do těla, kde blokuje meridiány a zpusobuje bolesti kloubů (ostré a fixní), třesavku, stažení šlach a ztuhnutí. Charakteristické jsou bílé čiré chladné výtoky (z nosu, z pochvy, vodnatá stolice, světlá moč). Vnitřní chlad nepochází z vnějšku, ale vzniká z nedostatečnosti YANG ledvin, plic nebo sleziny. Příznaky obecně: třesavka, tupé bolesti, studené končetiny, touha na teplé nápoje, není žízeň, bledý obličej Jazyk: tenký, bílý povlak Puls: hluboký, slabý, pomalý Horko: Horko je YANG a zraňuje YIN. Příznaky: odpor k horku, pocení, bolesti hlavy, močení malé porce tmavé moče, suché rty, žízeň, v těžších případech až duševní neklid, potíže s mluvením až koma. Jazyk: červený, po stranách a na špičce Puls: rychlý Vlhko: Vlhko je YIN a zraňuje YANG. Typické pro vlhko je lepkavost, ušpiněnost a tíže.

Zevní vlhko vniká do těla díky vlhkému oblečení (plavky), brouzdání se ve vodě, práci ve vlhku či bydlení ve vlhkém prostředí. Příznaky obecně (záleží od horké či chladné konstituce): pocit těžkého těla či hlavy, nechutenství, pocit tlaku na hrudi či v nadbřišku, lepkavý pocit v ústech, obtížné močení, bílý lepkavý vaginální výtok. Jazyk: lepkavý povlak Puls: rychlý Klouby: tupé bolesti, oteklé klouby Kůže: hustý, špinavý a páchnoucí výtok z ekzémů Vnitřní vlhko: Vzniká nedostatečností sleziny, někdy i ledvin. Má stejné příznaky jako zevní, pouze jeho nástup je pozvolnější. Sucho: Sucho je YANG a zraňuje YIN nebo krev. Pochází ze suchého počasí či ústředního topení. Příznaky: suché hrdlo, suché rty, suchý jazyk, suchá ústa, suchá kůže, suchá stolice, slabé močení Vnitřní sucho: Pochází z nedostatečnosti YIN žaludku či ledvin. Žaludek produkuje tělesné tekutiny a pokud je jeho funkce omezena (nepravidelné stravování, jedení v noci, rychlé jedení či ihned po jídle návrat do práce), vzniká vnitřní sucho. Příznaky: suché hrdlo a ústa Jazyk: suchý, evnet. Lehce rozpraskaný, ale není červený Oheň:

Oheň je extrémní formou horka a vzniká buď přeměnou zevních patologických činitelu nebo z vnitřku. Rozdíl mezi horkem a ohněm spočívá ve stupni vyjádření - příznaky ohně jsou více závažnější, více se hýbe a více vysušuje, stoupá nahoru (kupř. ústní vředy) či spaluje krevní cévky (krvácení), více napadá mysl (duševní neklid, zmatenost, nespavost, strach či duševní nemoci). Napadá srdce, játra, žaludek, ledviny, plíce a střeva. Kupř. rozdíl mezi stoupajícím YANG jater a ohněm jater: stoupající YANG jater je výsledkem nerovnováhy mezi YIN a YANG jater, při nedostatečnosti jaterního YIN či jaterní krve stoupá neukotvený YANG nahoru a projevuje se závratěmi, bolestmi hlavy, suchým hrdlem, podrážděností a nikdy červeným obličejem. V případi nadměrného ohně v játrech se k těmto příznakum přidávají další jako je silná žízeň, hořko v ústech, močení malé porce tmavé moče, suchá stolice.

Oheň může být buď z nadbytku či z nedostatku. Příznaky ohně z nadbytku: vysoká horečka, červené tváře a oči, suchá ústa, hořko v ústech, zácpa, močení malé porce tmavé moče, žízeň, duševní zmatenost, event. krvácení či tmavé skvrny pod kůží. Jazyk: červený se žlutým povlakem Puls: plný a rychlý Příznaky ohně z nedostatku YIN: noční pocení, pocit horka na hrudi, dlaních a ploskách, červená líčka, suchá ústa, odpolední horečka Jazyk: červený, rozpraskaný Puls: povrchový, prázdný a rychlý Pro návrat organismu do rovnováhy doporučujeme Cordyceps, nebo-li Císařská houba. Patří mezi houby v Tradiční čínské medicíně, která má jedinečnou schopnost doplnit esenci ledvin Jing, vhodně posiluje Yang a Yin ledvin. Ovšem esence Jing ledvin je jednou z nejdůležitějších esencí lidského organismu, odpovídající za stav těla, ducha, mysli.

.

Již od prehistorických dob léčila čínská medicína choroby drážděním různých částí těla kamennými bodci. Slovník znaků Šou-wenťie-c' sestavený za dynastie Chan, dvěstě let před Kristem, podává zprávu o této starobylé technice nazívané pien, čili o používání špičatých nástrojů k úlevě od bolesti. Postupně byla jehla z kosti nebo bambusu nahrazena kovovou. Pomalu byla také objevována síť meridiánů - cest kudy v těle proudí životní energie nazývaná čchi.

Pokud dojde k nahromadění či nedostatku této energie v těle - dochází k nemoci. Za vlády dynastie Ming, roku 1443 po Kristu, byly z bronzu odlity tři duté sochy, na nichž bylo pro studenty vyznačeno rozdělení meridiánů a umístnění 657 bodů. Dnes se pracuje hlavně s 361 body rozmístněnými na 12ti hlavních a osmi vedlejších meridiánech, jimiž se řídí oběh energií. Dlouholetým vývojem se tato metoda rozšířila do celého světa a teprve současná moderní medicína a výzkum dokazují, že její jádro je racionální. Exaktní vědy dokázaly existenci speciálních bodů na povrchu těla, které se liší svými vlastnostmi od okolí a jsou přístrojově objektivně zjistitelné. Tyto body mají úzkou souvislost s určitými orgány a funkcemi v organismu a vpichem speciálních jehliček či jiným podrážděním (elektricky, ultrazvukem, laserem) můžeme působit na postižený orgán i na celý organismus ve smyslu stimulace nebo útlumu.

Jedním vpichem tak vždy ovlivníme organismus jako celek, komplexně - včetně vyrovnání psychiky. Takto je možno jen akupunkturou, nebo v kombinaci s jinou léčbou, zvládnout řadu nemocí. Akupunkturu lze provádět u všech věkových kategorií. Pokud má pacient strach z jehliček, lze je nahradit méně invazním způsobem (např. elektrickým stimulem). Akupunktura se nejlépe hodí pro léčbu funkčních nemocí, ale lze ji s úspěchem aplikovat i u celé řady jiných potíží. Může se použít i jen z preventivních důvodů, k posílení celkového stavu organismu, kondice, imunity, psychické stability. Zajímavé je, že pokud užijeme některého tzv. mikrosystému (nejčastěji ušní akupunktury) můžeme ji velmi dobře využít i jako diagnostickou metodu. Jasněji řečeno, jeli někde v organismu postižen určitý orgán, jemu odpovídající bod je na ušním boltci citlivý.

Přínosem pro organismus je i to, že léčba akupunkturou nemá prakticky nežádoucí účinky, působí v duchu tradiční medicíny na člověka a jeho funkce, tedy na psychiku i tělesnou stránku. Komplexnost působení vpichů jehličkou je představována celou řadou následných pochodů a vyplavením řady látek, které mají protibolestivý, sedativní, protialergický, a imunitu posilující účinek. Dochází k celkovému vyrovnání různých metabolicko-energetických, hormonálních, vegetativních funkcí v organismu. Ale buďme konkrétní: u dospělých a starších dětí se dobře hodí akupunktura pro odvykací kůry (obezita, alkoholismus, kouření), migrény a jiné bolesti hlavy, onemocnění svalověkloubního aparátu, zejména zde působí protibolestivý efekt. Ve všech věkových obdobích pak můžeme ovlivnit neurotické poruchy všeho druhu, koktavost, nechutenství, neprospívání, poruchy spánku, pomočování. Jako podpůrná, pomocná ale v některých případech i základní léčba může akupunktura působit u všech alergií, onemocnění dýchacích cest, výborně upravuje nemoci sliznice žaludeční (od hyperacidity až po žaludeční vředy), funkční poruchy trávení. Můžeme ji použít i u některých gynekologických potíží s jasnou příčinou. Dá se užít i jako preventivní léčba komplikací cukrovky.

.