Dostal jsem chřipku, skolila mě chřipka, tak těmito slovy obvykle člověk oznamuje svému okolí, co se mu přihodilo, taková úvodní slova dotazu dostávám denně do poradny. Pokud se pohybujeme na půdě celostní medicíny, pak je třeba vysvětlit, že tato slova nejsou správná, protože nevystihují podstatu toho, co se odehrálo.

Správnější by bylo, kdyby dotyčný řekl - způsobil jsem si chřipku - nebo - chřipka byla silnější a neodolal jsem jí. Virus se pohybuje kapénkovou infekcí, šíří se třeba vzduchem, nemocný člověk kapénku kýchne do vzduchu a rozšíří ji tak do prostoru. V místnosti se pohybují porůznu lidé, vdechnou ji, virus se tak dostane na sliznici. Jak je ale možné, že jeden člověk onemocní a druhý ne? Vysvětlení je jednoduché: Jeden člověk má pevnou obranu, která si s virem poradí a nevpustí jej do těla. Kdežto ten člověk, který je unavený, vyčerpaný, má oslabenou imunitu, ten viru snadno podlehne. Virus má menší šanci u toho člověka, který se aktivně o svůj obranný systém stará.

Jde o to, jestli má ve střevu symbiózu, zda je jeho stravování vyrovnané, jestli má v sobě dostatek vitamínů, jestli má správně rozplánován denní režim, aby nežil hekticky. V době epidemie se stará o to, aby na svém pracovišti dostatečně větral, snaží se vyhýbat společným sálům, kde je velká koncentrace lidí, dopravním prostředkům apod. Ten, kdo umí plánovat, připraví si na období epidemie dovolenou, odjede na hory, do lesa apod. Aktivní člověk si připraví protichřipkové prostředky včas a má je připravené doma v lékárničce. Vždycky platí základní pravidlo: Čím dříve se preventivní prostředek proti chřipce nasadí, tím má větší šanci účinkovat. A úplně nejlepší je, když se nasadí již při podezření, že se dotyčný vůbec setkal s virem.

A naopak platí, čím později se nasadí, když se virus v těle již usadil, tím hůře účinkuje. Jde o to, že virus se nejprve setká s prvními obrannými mechanizmy, které jsou na sliznicích. Například narazí na slizniční sekreční imunoglobulin A a to je velmi důležitý moment, protože v tomto okamžiku se rozhodne, kdo je silnější. Připravená obrana a ev. posílená doplňkem zaměřeným proti viru jej dovnitř nevpustí, nepřipravená obrana naopak viru podlehne a ten se pak v těle prosadí. Mezi takové prostředky řadíme IMMUNITY STAR, ECHINACEA, VILCACORA, z homeopatik mohu jmenovat Oscilococcinum, Engystol, Gripp-Heel. Pokud přece jenom virus do těla pronikne, tělo vyburcuje specifičtější obranu, aby se s virem vypořádalo.

Objeví se zimnice – to prozrazuje, že tělo mobilizuje síly, aby si vyrobilo horečku – ano - mocný nástroj, kterým chce virus spálit. Virus totiž nemůže existovat při vysoké teplotě. V tomto okamžiku musí postižený člověk bezpodmínečně do postele, má mít v sobě horký čaj a podporovat horečku, má být rád, že ji má, protože to znamená, že se jeho tělo brání a s virem zápasí. Jestliže si vezme paralen – co se stane? Teplota se srazí. Ale pak vlastně brání tělu, aby se samo bránilo... Pro koho je to prospěšné? Pro virus, protože již mu nic nestojí v cestě, aby se rozmnožil a způsobil v těle nemoc. Imunitní systém otupí. Tohoto stavu využijí bakterie, které v těle normálně jsou, ale nemohou se uplatnit, protože je imunita drží pod kontrolou.

Ale v okamžiku, kdy se virem obrana otupí, otevře se pro bakterie pomyslná brána, ony se rozmnoží a vznikne ten hlavní problém - životu nebezpečný - lékař pak musí použít antibiotikum. (Ještě přidám poznámku, pokud je teplota vysoká přes 39 st., zvláště pak u dětí, pak samozřejmě paralen dát musíme, tato teplota je pak nebezpečná.) A to není všechno. Antibiotikum bacil zničí, tělu pomůže, ale imunitní systém zůstává stát v pasívní roli. Nevyřešil to sám, neposílil se bojem s virem, ale oslabil se. Antibiotikum vytvoří navíc tzv. střevní dysbiózu, tím oslabí tamější tvorbu imunitních buněk, a vlastně tak obranu ještě více oslabí. Pacient se jen zdánlivě vyléčí z chřipky, nastoupí do práce s nulovou imunitou a každý si pak může představit, co nastane, když se tam znovu setká s virem... Vyložil jsem v tomto článku základní filozofii celostní medicíny, která naznačuje, jak postupovat v boji s epidemií chřipky. Přírodní zákony se nedají obcházet.

25.4.2009 potvrdila CDC (Centers for Disease Control and Prevention) v Atlantě, USA 8 případů onemocnění novým typem prasečí chřipky A (H1N1) ve dvou státech - Kalifornie, Texas. Prasečí chřipka proběhla s mírnými příznaky a u všech nemocných došlo k úplnému uzdravení. Současně jsou hlášena onemocnění z Mexika s velkým počtem případů i úmrtí (k 23. dubnu podle WHO byly hlášeny z hlavního města Mexika 854 případy a 59 úmrtí a z centrální části státu San Luis Potosi 24 případy a 3 úmrtí). Předběžná laboratorní vyšetření ukazují, že se jedná o stejný typ viru jako v USA. Není však jasné, proč má onemocnění v Mexiku závažnější průběh než v USA. Prasečí chřipka Prasečí chřipka je vysoce kontaktní, akutní virové onemocnění respiračního traktu prasat způsobené chřipkovým virem typu A (H1N1), ale mezi prasaty cirkulují i další subtypy (např. H1N2, H3N1, H3N2). Mortalita je nízká (1 - 4 %) a úzdrava zvířat nastává během 7-10 dní. Virus se šíří mezi prasaty aerosolem, nepřímým kontaktem nebo asymptomatickými nosiči viru.

Onemocnění u prasat obvykle začíná rychlým nástupem vysoké teploty, otupělostí, ztrátou žravosti, namáhavým dýcháním a kašlem, ale běžné jsou i subklinické průběhy onemocnění. Prasečí chřipka se může vyskytnout i u divokých ptáků, drůbeže, koní a lidí. Mezidruhový přenos onemocnění byl považován za vzácný. Symptomy lidské formy prasečí chřipky Symptomy jsou podobné symptomům normální sezónní lidské chřipky - rychlý nástup obtíží, vysoká teplota, zimnice, bolest hlavy, bolest „za očima", potíže s dýcháním, bolest v krku, extrémní únava a svalová bolest, zvracení nebo průjem. Přenos onemocnění Člověk se prasečí chřipkou může nakazit přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo je-li v jeho těsné blízkosti. V minulosti byly vzácně popsány následné přenosy onemocnění z člověka na člověka. U některých současných případů v USA nebyl potvrzen žádný kontakt s prasaty nebo drůbeží. Virus se nepřenáší konzumací vepřového masa a vepřových produktů (virus je usmrcen při běžném způsobu vaření při teplotě 70oC).

Očkování Mnoho zemí rutinně očkuje vepřové chovy proti prasečí chřipce, vakcína na ochranu lidí před prasečí chřipkou není. Léčba Nový virus prasečí chřipka nalezený u nemocných v USA a Mexiku obsahuje geny prasečí, ptačí a lidské chřipky - kombinaci, která nikdy předtím nebyla zaznamenána. Virus získaný ze současných lidských případů prasečí chřipky je citlivý na antivirotika oseltamivir a zanamivir, ale je rezistentní na amantidin a rimantidin. Většina předešlých hlášených případů lidské formy prasečí chřipky se plně uzdravila bez lékařského dohledu a antivirové terapie.

Doporučení WHO při cestách do Mexika, Kalifornie a Texasu: 1. Vyhněte se kontaktu s nemocnými lidmi. 2. Pokud onemocníte, nechoďte mezi lidi, do práce, do školy. 3. Nechoďte na místa s velkou koncentrací lidí. 4. Myjte si ruce často a opakovaně: * mytím rukou mýdlem pod teplou tekoucí vodou se snižuje pravděpodobnost onemocnění * pokud není voda a mýdlo k dispozici, doporučuje se použít desinfekční gely na ruce na alkoholové bázi 5. Při kašli a kýchání si kapesníkem zakrývejte nos a ústa. Po použití kapesník vyhoďte do koše. Další možná opatření: * Nepůjčujte si mobilní telefony, sklenice, příbory apod. * Pokud přijíždíte z rizikových oblastí a máte příznaky uvedené výše nebo se objeví do sedmi dnů po vašem příjezdu, vyhledejte ihned lékaře a sdělte mu také odkud přijíždíte. * Pokud onemocníte, vyhledejte lékaře a nechoďte mezi lidi. * Nezdravte se podáváním ruky a líbáním. * Zvyšte přísun přirozných vitamínů - ovoce, zelenina.