Ženy se v souvislosti s menopauzou nejvíce obávají návalů horka, nespavosti nebo změn nálad. Neuvědomují si, že po padesátce, kdy už je nechrání ženské hormony, jsou více ohroženy i nemocemi srdce a cév a řídnutím kostí. Vyplynulo to průzkumu v šesti evropských zemích. Náladovost a návaly nejsou jedinou nepříjemností, která potkává ženy po přechodu. "Onemocnění srdce a cév se obává každá pátá Češka nad 45 let a vysoké hladiny cholesterolu, která s tímto onemocněním souvisí, pouze každá desátá," shrnula výsledky průzkumu Andrea Volfová ze společnosti TNS AISA. Menopauza přichází průměrně mezi 49. a 51. rokem, ženy ve vyspělých zemích stráví třetinu života v období po menopauze. Změny v hladinách hormonů se ale objevují přibližně o sedm let dříve. Zhruba od 40. narozenin by se měly ženy aktivně začít připravovat, aby pro nadcházející životní období byly v co nejlepší kondici. Jen každá devátá Evropanka a každá čtrnáctá Češka si podle průzkumu uvědomuje, že na srdečně-cévní onemocnění umírá ve vyšším věku více žen než mužů. "Některá rizika spojená s menopauzou jsou zřejmá a viditelná jako například vzestup hmotnosti, některá pak doslova skrytá, například změny hladiny tuků, cukrů nebo zvýšený krevní tlak," uvedl internista Martin Matoulek ze Všeobecné fakultní nemocnice.

Dobrá kondice i mírná nadváha nejsou na škodu Cílem pro toto životní období podle lékaře je, aby ženy v menopauze výrazněji netloustly a udržely si fyzickou zdatnost, kterou měly při aktivním životě v pracovním období. "Možná paradoxně se jim uvolní čas, který mohou věnovat zdravému životnímu stylu," poznamenal. Hmotnost, která je o pět, šest kilogramů vyšší než před menopauzou, nemusí být podle Matoulka až tak na škodu. "Dokonce se zdá, že mírná nadváha, kdy je BMI kolem 25, je pro ženy výhodnější, protože tuková tkáň působí preventivně proti osteoporóze," vysvětlil. Prospějí procházky se zátěží Pokud se žena udržuje v aktivitě a tělesné zdatnosti, klesá jí hladina cholesterolu a cukru v krvi a snižuje se jí tlak. Tím klesá i riziko nemocí srdce a cév. Ženy mají po odchodu dospělých dětí více času samy na sebe. Dosud věnovaly všechen čas rodině, teď mohou začít pečovat i samy o sebe. Měly by si podle Matoulka vybrat pohybovou aktivitu, která jim vyhovuje. Nemusí to být žádný náročný sport. Stačí svižné vycházky, které pomáhají srdci, a dobré je vzít na záda batoh se zhruba tříkilovým nákladem, aby zatížení při chůzi příznivě působilo také na kvalitu kostí, poradil.

Srdce nemusí být nemocné jen neopětovanou láskou. Stačí se řádně stresovat, přejídat se, kouřit, dopřávat si alkoholu a nijak moc se nehýbat. A k tomu žít v některých omylech. Pak budete velmi brzy patřit k 58 procentům těch, kteří každoročně odejdou z tohoto světa. Právě srdečně-cévní onemocnění jsou totiž nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Mají na svědomí více než 58 procent všech mrtvých. Ve vyspělých státech Evropy a USA na tom nejsou o mnoho lépe. Tady je to také více než 50 procent. Příčinou srdečně-cévních onemocnění je většinou ateroskleróza, neboli kornatění cév. Postihuje bez rozdílu muže i ženy, často v nejproduktivnějším věku. Je o to nebezpečnější, že zasahuje tělo v raných fázích bez zjevných příznaků. Jednoduše řečeno, dlouho nás nic nebolí. O to je nebezpečnější. Příčinou aterosklerózy je narušení cévy a následné ukládání tukových látek do její stěny.

Cévy postupně tvrdnou, průtok krve cévou je omezen a následkem toho jsou některé části těla nedostatečně zásobovány kyslíkem a živinami. Jestliže dojde k náhlému uzávěru některé hlavní tepny, mohou být následky velmi dramatické: akutní infarkt myokardu, centrální mozková příhoda, uzávěr tepen dolních končetin. Na to, jak si chránit nejdražší pumpu světa a odehnat srdečně-cévní onemocnění jsme se zeptali primáře MUDr. Jiřího Leissera z Lázní Teplice nad Bečvou, jediných moravských lázní na srdce. Jaké jsou nejčastější příčiny onemocnění srdce? „Na vzniku onemocnění srdce se podílejí především takzvané rizikové faktory. Mezi ty hlavní patří kouření, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina tuků, cukrovka, nadváha, nedostatek pohybu a především stres.“ Jak se tedy chorobám srdce a cév nejjednodušeji bránit? „Je to relativně jednoduché, ale obtížně realizovatelné. Chce to totiž aktivní přístup každého z nás. Pokud kouříte, tak musíte přestat a vyhýbat se zakouřenému prostředí. Celkově také musíte upravit životosprávu. To znamená změnit stravovací návyky, omezit cukry a živočišné tuky a eventuelně je nahradit rostlinnými. Snažit se konzumovat dostatek vlákniny, omezit celkově množství jídla, jíst častěji a menší množství jídla, snížit svoji hmotnost. A to jde především pravidelnou fyzickou zátěží. Optimální je sportování v délce 30 až 40 minut denně. V podstatě to všichni známe, ale nedodržujeme.“ Jaké jsou nové trendy v této obraně a ve zdravé výživě? „Určitě pohyb, především chůzi nebo dokonce moderní nordic walking, tedy chůze s hůlkami, trénink na ortopedech či nejrůznějších běhátcích.

Přitom je lépe se věnovat spíše vytrvalosti, než síle. To jen tak ve stručnosti.“ Často se hovoří o kladném vlivu alkoholu na lidské zdraví. Je to pravda? Víno? Panáček po ránu? „Bohužel si většinou vybíráme z toho, co může omezit naše rizika, jen to,co je pro nás příjemné. Takže bych to ani s alkoholem nepřeháněl. Všeobecně se uznává, že malá množství alkoholu, tedy zhruba dvě deci bílého či červeného vína nebo půl litru piva pro muže (pro ženy platí jen 1,5 deci červeného či bílého vína, a tři deci piva poněvadž pomaleji metabolizují alkohol) by mohla mít vliv na zvýšení takzvaného „hodného“ cholesterolu. Takže by neměl škodit.“ Mají rostlinné tuky skutečně takový vliv na naše zdraví? „Rostlinné tuky podobně jako rybí maso obsahují nenasycené masné kyseliny, které snižují hladinu triglyceridů. Podle některých autorů snižují krevní srážlivost a proto snižují pravděpodobnost trombu a následně infarktu srdečnímu či mozkové příhodě.“ A není prospěšnější návrat ke klasickým tukům? Máslo? Nebo snad dokonce sádlo? „Malý paradox. Před několika lety byla propagována dieta bez omezení živočišných tuků až do doby, kdy propagátor této „diety“ zemřel na opakované cévní mozkové příhody. Statistiky jednoznačně ukazují na závislost vzniku infarktu srdečního svalu a cévních mozkových příhod na výšce hladiny cholesterolu.

Takže i tady bych byl velmi opatrný v závěrech.“ Jak se tedy chovat, pokud máme podezření, že s naším srdcem není něco v pořádku? „Abychom předešli onemocnění srdce, měli bychom znát hladinu lipidů a cukru v krvi stejně jako výšku krevního tlaku. Pokud má člověk obavu, že s jeho srdcem není všechno v pořádku, měl by navštívit svého lékaře. Ten má možnost jej poslat na celkové kardiologické vyšetření včetně zátěžového ekg. Brzké odborné vyšetření může předejít rozsáhlému poškození srdce. Často potíže svádíme na bolesti způsobené páteři, které každý z nás občas mívá a lékaře navštívíme pozdě, kdy už došlo k poškození srdečního svalu. Je proto žádoucí, abychom při potížích v krajině srdeční navštívili odborného lékaře.“