Jde o zánětlivé onemocnění tenkého střeva, které se vyskytuje u dětí i dospělých. Je způsobeno nesnášenlivostí lepku ( glutenu), tj. bílkovinného komplexu obsaženého v povrchní části obilných zrn. Jinými slovy střevo neumí obilnou potravu vstřebávat. Jde o poruchu vstřebávání štěpných produktů trávení bílkovin, tuků i cukrů, vody, minerálů, vitamínů a některých dalších látek. Současně je velmi výrazně zvýšena produkce hlenu a je také porušena pohyblivost stěny tenkého střeva. Toto postižení je současně provázeno významnými změnami jiných systémů a orgánů. Je porucha krvetvorby, imunitního systému. Porucha stavby kostí a vůbec kostry. Je zasaženo kosterní svalstvo, kůže, šlachy, vazivo. Objevují se nervové poruchy. Ochranná bariéra střevní je tímto procesem porušena a do těla se dostanou cizorodé látky, které mohou být pro člověka agresivní. Stanou se zdrojem obranných - nejčastěji alergických reakcí. U dětí se choroba objevuje nejčastěji v 6. - 9. měsíci života.

Hlavními příznaky jsou průjem, váhový úbytek, neklid pro bolesti břicha. Téměř konstantní je nechutenství, méně časté zvracení. Pro toto onemocnění je typický vzhled bříška - velké, nafouklé, zřetelně vystouplé a roztažené. Ostatní svalstvo je chabé, hadrovité. Vzpomeňme si na obrázky afrických dětí s velkými bříšky. Velké břicho, tenké ruce a nohy. Opakované průjmové stolice jsou hnilobně páchnoucí, se zvýšeným obsahem tuku, které se objevují poté, kdy byly zavedeny do výživy dítěte obiloviny. Dítě je chudokrevné, mohou se objevit příznaky křivice a osteoporózy. Velmi nápadným příznakem je změna chování dítěte, projevující se mrzutostí a náhle vzniklým negativismem. V praxi se můžeme setkat s méně výraznými příznaky nemoci a celiakie se odhalí až v předškolním nebo školním věku a do té doby byl neklid dítěte považován za psychomotorickou retardaci, lehkou mozkovou dysfunkci apod. Onemocnění však může propuknout i v dospělém věku.

Příznaky nemoci často souvisejí s různými zátěžovými reakcemi - "spouštěcími mechanismy"- např. s infekční chorobou, psychickým traumatem, těhotenstvím, porodem, laktací, operací nebo po prudké dietě, kdy dojde k velkému, rychlému úbytku váhy. Ženy jsou postiženy přibližně 2 x častěji než muži. Diagnóza se opírá předně o jasné příznaky, které vzniknou po požití potraviny obsahující lepek a také o průkaz změn na sliznici střevní, kterou získáme bioptickým vyšetřením a laboratorními testy. Léčba spočívá ve vyloučení lepku z přijímané stravy a během několika týdnů postupně všechny příznaky ustupují. U dětí je toto onemocnění často spojeno se sníženou aktivitou enzymů, které tělo potřebuje ke zpracování laktózy. Proto musíme také omezovat příjem sladkých jídel (konkrétně laktózy). Po 8 týdnech bezlepkové diety se zlepšují také laboratorní testy a po 4 měsících se upravuje vylučování tuků do stolice. Histologický obraz na sliznici střevní vykazuje zlepšení za 12 měsíců. Onemocnění je charakterizováno obdobím klidu a obdobím zhoršování. Uvedené zhoršení může někdy mít bouřlivý průběh, který vyžaduje až infusní léčbu. Podstata diety spočívá v tom, že z potravy vynecháváme veškeré výrobky z u nás obvykle používaných mouk. V pediatrické praxi se kromě často používaných brambor, rýže, sojové mouky používá s úspěchem i mouky kukuřičné a mouky rýžové. Moučníky se dají připravovat ze škrobu a nelepkových obilnin, přičemž vaznosti se dosahuje přidáním vajec. Takto se však dá dosáhnout jen buchtové, ale nikoliv chlebové chuti. Proto se peče bezlepkový chléb ze škrobu a pečivosti se dosahuje přidáním 2% prášku z jader svatojánského chleba.

Zlepšením situace pro pacienty jsou různé druhy průmyslově vyráběné a speciálně upravené směsi pro přípravu bezlepkového chleba i v některých zemích upravené mouky žitné a pšeničné, neobsahující gluten. Dlouhodobé udržování pacienta na bezlepkové stravě je někdy značným finančním, a zejména psychologickým problémem, zejména v období klinického zhoršení. Při přesném dodržování režimu je prognóza onemocnění dobrá. V celostní medicíně dáváme důraz na vytvoření správného probiotického prostředí: Acidophillus + Chlorella + Mladý ječmen (listy nemají lepek).Tato kombinace se podílí na prodloužení fáze klidové a na zkrácení fáze zhoršení nemoci. Její dlouhodobé užívání přináší uspokojivé výsledky.

Bezlepková dieta je dietou, kdy musí pacient zamezit příjmu potravy obsahující lepek neboli gluten. Co je bezlepková dieta a jaká jsou specifika bezlepkové diety? Odpověď na tyto a další otázky Vám poskytne náš článek. * Bezlepková dieta - gluten free dieta Bezlepková dieta je založena na příjmu potravin, které neobsahují gluten (lepek). Lepek je obsažen v obilninách, které jsou v České republice nejběžněji pěstovány a používány. Jedná se tyto obilniny: pšenice, ječmen, žito, triticale a většinou se uvádí i oves. Mezi obilniny, které naopak neobsahují lepek, patří kukuřice a rýže. * Celiakie, Duhringova nemoc a bezlepková dieta Bezlepková dieta je nezbytným a trvalým prostředkem pro léčbu respektive stabilizaci stavu u celiakie (celiakální sprue, intolerance lepku), Duhringovy nemoci (Dermatitis herpetiformis, Duhring's disease, DH). Gluten free dieta v obměněné podobě je také nezbytná u alergie na obilniny. V případě alergie na obilniny je třeba stanovit, které obilniny obsahují alergeny způsobující vlastní potravinovou alergii. Do alergie na obilniny patří například také alergie na kukuřici a v tomto případě je třeba počítat s vynecháním u kukuřice z jídelníčku. Velmi často se bezlepková dieta také využívá pro léčení dlouhodobých průjmových onemocnění.

* Bezlepková dieta - zakázané potraviny Pro bezlepkovou dietu a její dodržování je třeba vzít v úvahu, že nejde jen o vynechání potravin, které jsou vyrobeny zejména z obilnin obsahující lepek. Je třeba se vyvarovat všech potravin, které obsahují i stopové množství lepku. Při bezlepkové dietě je nutné se vyvarovat zejména následujících potravin: * Mouka (žitná, pšeničná, ovesná, špaldová, ječmenná) * Pečivo a chléb z mouky obsahující gluten (včetně celozrnného) * Těstoviny, knedlíky připravené z mouky obsahující gluten * Další výrobky obsahující „lepkovou mouku“ - může jít například o přídatné látky , škroby, polévky, zmrzlinu, rostlinná masa, koření a sójové omáčky. U těchto * potravin je nutné pečlivě sledovat etikety a složení výrobků. * Bezlepková dieta - povolené potraviny Nahrazení gluten obsahujících surovin a potravin je možné při bezlepkové dietě několika způsoby: Využití neobilných surovin, které reprezentují zejména luštěniny (cizrna, hrách, čočka, fazole) a pro jejich přípravu využít makrobiotiku a makrobiotické principy. Využití ostatních obilnin, které neobsahují lepek - kukuřice, rýže, pohanka (která někdy není řazena mezi obilniny), Amarant (pseudoobilnina).