Bércovým vředem (ulcus cruris) označujeme poškození povrchu kůže, které zasahuje i do hlubších vrstev (škáry). V jeho okolí zpravidla probíhá zánětlivý proces. Bércový vřed, či spíše podmínky ovlivňující jeho vznik, se obvykle tvoří pomalu. Tím, že v žilách dolních končetin neproudí krev tak, jak má, vytvářejí se kolem kotníků otoky a pokožka na bércích je nedostatečně vyživována. Vlivem nedostatečného prokrvení se pokožka ztenčuje, na povrchu se tvoří drobné šupinky a pigmentové skvrny. Pokožka je tak velmi náchylná ke vzniku "oděrek" a "stroupků". Ty mohou v některých případech vzniknout bez zjevné příčiny. I nepatrné podráždění pokožky jako je například poštípáním hmyzem nebo škrábnutí může skončit nehojícím se "stroupkem", z něhož se postupně vyvine mělký vřed s nepravidelnými okraji, který mokvá. Poškozené místo je bolestivé a velmi náchylné k infekci.

Odhaduje se, že v České republice má bércový vřed asi 100 000 osob, s věkem se počty nemocných zvyšují. Bércový vřed se zpravidla vytvoří pacientovi, který dlouhodobě trpí onemocněním cévního systému dolních končetin. Nejčastější příčinou bývá chronická žilní nedostatečnost, což je stav, při kterém se vlivem změn na stěnách cév městná žilní krev v dolních končetinách a tvoří se "křečové žíly". Příčinami tohoto onemocnění mohou být dědičná dispozice, obezita a prodělaný zánět hlubokých žil. Na vzniku se velkou měrou podílejí i nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání a do určité míry i věk. S tímto typem onemocnění se setkáváme velmi často zvláště u žen, které jsou náchylnější k jeho vzniku. Způsobuje velmi nepříjemné zdravotní komplikace a také sociální a psychické obtíže. Zasahuje až do hlubších vrstev. Vzniká ztrátou a odumíráním kožní tkáně na dolních končetinách, většinou na kotnících, ale může se objevit i na nártu a prstech.

Příčinou ztráty tkáně se v okolí bércového vředu často setkáváme se zánětlivým procesem. Tvoří se ošklivě vypadající rány, jejichž hojení trvá většinou déle než šest týdnů. Tím, že v žilách dolních končetin neproudí krev tak, jak má, vytvářejí se kolem kotníků otoky a pokožka na bércích je nedostatečně vyživována. Vlivem špatného prokrvení se pokožka ztenčuje, na povrchu se začínají tvořit drobné šupinky a pigmentové skvrny. Poškozené místo je pak velmi bolestivé a náchylné k infekci. K doplňku léčby se používá řada přípravků. Jako doplněk pomáhá např. Beta glukan v v kombinaci s včelím medem v přípravku Apiglukan. Význam mají i antioxidanty, například obsažené v přípravku Bioaktivní Pycnogenol, keré podporují tvorbu kolagenu a elastinu a tím zlepšují chronickou žilní insuficienci, což rovněž pomáhá při léčbě bércovách vředů. Hojení bércových vředů napomáhá i Chlorella. Do okolí bércových vředů se dají aplikovat i antioxidanty (flavonoidy) obsažené v regeneračních krémech, které jsou obaženy například v přípravku Ruticelit. Při léčbě bércových vředů se dá také při vhodné situaci použít přístroj BioBeam 660 což je nízkovýkonový úzkopásmový zdravotnický přístroj využívající červeného světla pro hojení kůže. Podrobnosti zdravotních pacientů se samozřejmě mohou lišit. Vážné případy je třeba konzultovat s ošetřujíícm lékařem.