Není nic divného, že vědci i laická veřejnost mluví stále častěji o kudzu, protože právě tato rostlina pomáhá vyřešit problém alkoholismu. "ALKOHOL? - DĚKUJI, NEPIJI!" Mnoho lidí sní o tom, aby tato slova někdy slyšeli z úst blízké osoby, protože nadměrná konzumace alkoholu je bohužel v našich rodinách velmi rozšířená. Osoby závislé na alkoholu zraňují své blízké, zanedbávají svoje pracovní i domácí povinnosti, jsou lhostejné k projevovaným citům. Navíc mají velmi oslabený organismus a potíže s játry, trávením, tlakem, krevním oběhem a řadu jiných. Mnoho z těchto lidí se chce léčit, ale všichni vědí, že není nic těžšího než překonání vlastní slabosti. Současná medicína se snaží tyto problémy podpořit pomocí detoxikačních terapií, existuje také mnoho společností zaměřených na pomoc závislým osobám, např. AA. Až do chvíle zahájení vědeckých výzkumů kořene kudzu však nikdo neočekával, že pomoc lze najít ve velkém světě rostlin. VÝCHODISKO ZE ZÁVISLOSTI

Američtí vědci z Harvardské univerzity v Bostonu se začali o rostlinu kudzu zajímat na začátku 90. let, když ji objevili na jihovýchodě Spojených států. Tuto rostlinu původem z jihovýchodní Asie, která zde našla svůj nový domov, přivezli do Ameriky japonští zahradníci na konci 19. století, neboť v tradiční východní medicíně se používala již dlouhá staletí při léčbě závislostí, zvláště alkoholismu. Právě tuto vlastnost také zkoumali harvardští vědci, kteří zjistili, že extrakt z kořene kudzu nejen chrání lidský organismus před vznikem zhoubné závislosti, ale pomáhá i osobám ve stavu závislosti. Snižuje potřebu alkoholu a způsobuje, že alkoholici stále méně pociťují touhu se napít. Kudzu obsahuje izoflavony (neboli izoflavonoidy), které částečně brzdí vznik toxických látek v organismu a podporují rychlé vylučování již vzniklých škodlivin. Proto může každodenní užívání 1 - 2 tabletek kudzu pomoci alkoholikům a jejich blízkým v boji proti této nemoci. UZDRAVENÍ Alkohol otravuje organismus, ničí zdraví, snižuje vitalitu a bere energii.

Prokázalo se, že díky užívání extraktu z kořene kudzu mnoho závislých nejen ztratilo zájem o alkohol, ale došlo u nich i k celkovému zlepšení stavu, neboť kudzu detoxikuje celý organismus, zvláště játra. Dále reguluje trávení, odstraňuje průjmy, zmírňuje bolesti a podporuje krevní oběh. Mizí také stálý pocit chladu, zvláště na dlaních a chodidlech. Alkoholici mají také velmi často poškozený nervový systém a právě proto kudzu aktivizuje některá mozková centra k produkci serotoninu a dopaminu, tj. hormonů upravujících činnost nervové soustavy. U osob s nízkou hladinou serotoninu se často objevuje nadměrná podrážděnost, agresivita, sklony k depresím a nervovým zhroucením.

Takové chování lze často vidět i u závislých osob, kterým může kořen kudzu pomoci při hledání ztracené psychické rovnováhy. Kořen kudzu v sobě ukrývá ještě řadu dalších možností k využití, jejichž tajemství touží vědci objevit. Specialisté z Bostonu publikovali řadu výsledků svých výzkumů, z nichž vyplývá, že tato rostlina může pomoci také lidem závislým na nikotinu.

Vysvětlení je vcelku prosté. Autoři článku vysvětlují, že kudzu obsahuje řadu blahodárných složek charakteristických pro nikotin, které však jsou neškodné a nevytváří se na ně závislost. Každodenním podáváním lze tedy částečně ošidit organismus, ale přitom mu nedodat škodlivý nikotin. Díky tomu může být boj proti závislosti na nikotinu snazší. V posledních letech se zkoumá kudzu také z hlediska zmírňování projevů menopauzy a klimakteria, což je spojeno se snížením produkce hormonu estrogenu. Nedostatek této sloučeniny vyvolává u žen nepříjemné stavy - návaly horka, závratě, podrážděnost, kožní potíže, odvápnění kostí a poruchy krevního oběhu. Na základě provedených výzkumů bylo zjištěno, že izoflaviny z kudzu působí podobně jako estrogen a mohou tedy zmírnit některé z uvedených potíží.

Problematika závislosti od alkoholu je široce rozebírané téma, kterému se v současnosti věnuje mnoho vědných oborů. Jeho škodlivý vliv zejména na organizmus a zdraví člověka je proklamován v odborné i obecně přístupné literatuře a médiích. Z psychologických a sociálních dopadů se akcentují negativní dopady alkoholismu zejména pro samotného jedince, trpícího závislosti od alkoholu, anebo pro jeho dětí, pro které je takový rodič zdrojem nejrůznějších sociálních, psychologických i zdravotních komplikací.

Co se však stane s dětmi, které vyrůstají v rodině alkoholika? Co se stane s nimi v dospělosti? Jací lidé z nich vyrostou? # DDA (dospělé děti alkoholiků) mají těžkosti při dotahování úkolů do konce. V jejich dětství, kdy rodič pod vlivem alkoholu započal nějaký úkol trvalo dlouho, než jej dokončil. Či už šlo o přípravu večeře anebo vymalování pokoje. Dítě muselo často jeho role zastoupit (uklidit, připravit oběd, nakoupit) a nestihlo vlastní přípravu do školy. Tento scénář si pak přenáší i do dospělosti. DDA má pocit, že nic nestíhá, že se na něj úkoly valí z každé strany. Není naučeno věci plánovat, organizovat, poněvadž je muselo v dětství řešit za pochodu, bez předcházejícího plánu, struktury. # DDA lžou i v situacích, kdy by bylo stejně snadné říci pravdu. Lhaní je pro něj návyk, jejž lze velice obtížně zlomit, protože jako dítě těžili z toho, když neříkali pravdu.

V dětství šlo o lhaní typu „Maminka nemohla přijít na rodičovské sdružení, protože je dlouho v práci. Táta mi nepodepsal žákovskou knížku, protože je nemocný“. Jako dospělí zjišťují, že takové lhaní je neúčelní a může vést k problémům, avšak návyk zůstává. Lhaní přitom není úmyslné s cílem ošidit druhého člověka. DDA se ale naučilo z dětství, že jestli chce zapadnout mezi ostatní, musí zakrýt své negativa (v minulosti to byl alkoholizmus rodiče, nyní cokoliv jiného). # DDA posuzují samy sebe bez slitování. Aby ochránili své ego a sebeobran před hodnocením druhých a navenek vystupovali podle svého konceptu „normálního fungování“, zastírají některé situace „lží“. Chtějí, aby jej jiný hodnotili dobře. K sobě samotním však přistupují omnoho rigorózněji. S nesnázemi života jsou dobře obeznámeni a naučili se, jak se s nimi vyrovnávat. Co však neznají, je spokojeně plynoucí život, se kterým si nevědí rady.

Nevědí, jak jednat. Když se pro tyto lidi věci začínají vyvíjet správným směrem, když vypadají a cítí se lépe, jejich život se pro ně stává nezvládnutelným. A tak přistupují s nevůlí (odporem) ke svým nezdarům, jako i povedeným a zdařeným činnostem. # DDA mají problém se bavit. Je to způsobeno modifikací rolí, které na sebe museli v dětství převzat. Později se pak ve hře (na různých oslavách a večírcích) neumí uvolnit, často neumí rozeznat, co je vtip a co je myšlené vážně. Různé vtipy na jejich adresu, které nejsou ani v nejmenším chápány jako útok, berou jako urážku a zraňuje je to. Často neumějí relaxovat, být spontánní. # DDA mají problém s důvěrnými vztahy. Vtahy DDA k rodičům často fungovaly podle vzorce „Pojď ke mně – Jdi pryč“. Takováto dvoukolejná komunikace se zákonitě odráží i v příštích vztazích a komunikačních vzorcích. Bez znalosti, jaké to je mít trvalý, každodenní, zdravý důvěrný vztah s jinou osobou, je jeho vytváření velice bolestivé a komplikované. Strach z opuštění se stává překážkou ve vytváření vztahů. Problémy se můžou vyskytovat i v oblasti pohlavních rolích muže a ženy. V konfliktech, které se běžně v dyadických vztazích objevují a neznamenají nic patologického neumějí DDA fungovat a řešit je.

Otázka sexuality bývá tabuizovaným tématem v mnoha rodinách. V rodinách s alkoholovou anamnézou neměli děti množnost si se svými rodiči sednout a na toto téma si společně popovídat. Mnoho jiných témat zůstává pro ně neznámou. # DDA neustále hledají a vyžadují pochvalu a ujištění. DDA povzbuzení trvale vyhledávají, nejsou však schopny je pro sebe využít. Zejména od důležitých osob ve svém okolí potřebují slyšet pozitivní zpětnou vazbu, přičemž kritika jim dokáže velmi ublížit. Vnitřně jsou sami k sobě velice kritičtí, z hlediska atribute kauzality, neúspěch často dávají za vinu sobě a svým vlastnostem a když se jim něco zdaří, připisují to náhodě, vnějším situačním faktorům. # DDA jsou buď mimořádně odpovědné, nebo mimořádně neodpovědné. Problém spočívá v jejich potřebě být dokonalý. Jako jsme už zmiňovali, vůči sobě jsou velmi kritičtí. Nejsem dokonalý, jsem nula. Když nejsem dokonalý, budu odmítnut a opuštěn. Vím dobře, že dokonalý nejsem, budu-li se však snažit, tak to nikdo nepozná. Proto se stanu dokonalým zaměstnancem, manželem, rodičem, dítětem. Když budu dokonalý, tak mě bude milovat můj šéf, rodiče, manžel, přátelé. Neodpovědnost je připisována dvěma příčinám. Buď jedinec odpovědnost odmítá anebo mu došli síly a je vyčerpán. # DDA jsou extrémně loajální, a to i tehdy, když vidí, že jejich loajalita je nezasloužena. Tento faktor souvisí do značné míry s již zmiňovanými potřebami se zavděčit, být kladně oceňován, být milován.

DDA mají pocit, že když druhým nebudou dělat po vůli, když se jim nezavděčí, nebudou je mít rádi. Problematika dětí závislých rodičů a jejich další prospívání a vývoj je hoden komplexního zkoumání a rozpracování tohoto tématu. Jedinec však ještě nemusí mít automaticky labelling neboli nálepku „DDA“. Můžeme říct, že dětí alkoholiků nejsou emočně poznamenání o nic více ani o nic méně než děti žijící v jakémkoli jiném stresujícím prostředí. Tak jak závislost ohrožuje samotného závislého člověka jako bio-psycho-sociální bytost, tak je i na dospělém dítěti jako bio-psycho-sociální bytosti, jak se svoji situací vypořádá, jaké mechanizmy zvolí a jakou bude mít sociální síť ve svém prostředí. Důležité zůstává, jak svůj život vezme každý do svých rukou.